Někteří čeští obchodníci si účtují za platbu kartou

Praha - Společnosti VISA a MasterCard zaplatí americkým obchodníkům přes sedm miliard dolarů. Prodejci pak upustí od sporů, ve kterých napadali vysoké poplatky za přijímání kreditních a debetních karet. Navíc se na osm měsíců tyto poplatky sníží. Rozsudek amerického soudu nebude mít vliv na situaci v Evropě. České obchodníky žádné změny nečekají, protože někteří se už delší dobu proti poplatkům snaží bojovat jiným způsobem.

Některé restaurace v Česku platební karty nepřijímají vůbec, mezi nimi i podniky v centru Prahy. Například benzínová pumpa u moravských Žarošic si při platbě kartou pod dva tisíce účtuje přirážku. Podobně postupují i některé další podniky. „Pokud obchodník nemá velký obrat a má nízkou marži, tak může peníze tímto způsobem ztrácet,“ vysvětluje konzultant finančních služeb z firmy GfK Czech Gabriel Tkáč. 

Přirážky za platbu kreditní nebo debetní kartou jsou zatím v Česku výjimečné, protože obchodníci se obávají negativní reakce zákazníků. Kvůli ostré konkurenci je ale příplatek běžnější v letecké dopravě. „Setkáváme se s nimi u nízkonákladových leteckých společností jako je třeba Ryanair nebo EasyJet,“ říká generální ředitel MasterCard Europe Miroslav Lukeš. 

Od srpna si lidé připlatí i u jednoho z pěti největších dopravců na českém nebi, Air France KLM. Společnost bude účtovat pět eur lidem, kteří si objednají letenku přes internet a zaplatí ji kartou. „Chceme tím ušetřit, protože v dlouhodobém horizontu přicházíme o miliony eur v celé Evropě,“ dokládá ředitel českého zastoupení Air France KLM František Šiling. 

KLM
Zdroj: Wikipedia

Výška poplatků za platbu kartou je podle Tkáče pro obchodníka jedno až tři procenta. To znamená, že pokud zaplatíte kartou pětisekorunovou útratu, obchodník odevzdá až 15 korun bankám a vydavatelům karet. Poplatky se ale mohou u každého obchodníka lišit z mnoha důvodů. „Závisí hlavně na velikosti daného obchodníka, v jaké oblasti se pohybuje, kolik má zahraničních karet, kolik domácích,“ doplňuje manažer VISA Europe Marcel Gajdoš. 

České a evropské zákony obchodníkům umožňují, aby lidem příplatek za platbu kartou naúčtovali. Jedinou podmínkou je to, že na to musí předem upozornit. Češi karty používají stále častěji. Jen v loňském roce jimi zaplatili za zboží v hodnotě 267 miliard, tedy o 40 miliard korun více než v roce 2010. 

Monopol Číny na bankovní karty byl proti pravidlům WTO 

Čína podle Světové obchodní organizace (WTO) diskriminovala zahraniční vydavatele bankovních karet tím, že ponechala čínské státní firmě China UnionPay monopolní postavení u některých zúčtovacích transakcí. Podle výboru zabývajícího se spory v rámci WTO porušila Čína pravidla organizace, když požadovala, aby všechny platební karty vydané v Číně fungovaly v síti China UnionPay a měly její logo. V rozporu s pravidly WTO je i nařízení, že všechny platební terminály musí akceptovat síť China UnionPay. 

Stížnost vůči Číně podaly předloni v září Spojené státy, kterým se nelíbilo, že Čína drží zahraniční firmy mimo služby elektronického platebního systému v domácí měně, jüanech. Firmy jako Visa, MasterCard a American Express mohou omezeně poskytovat služby u transakcí v zahraničních měnách, u transakcí v domácí měně však má monopol China UnionPay. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.