Berlín/Paříž – Uplatnit se na pracovním trhu je pro absolventy v Německu nebo ve Francii stále složitější. Rivalita je totiž velká a firmy si tak mohou vybírat. O místo se tu navíc uchází stále víc mladých lidí z jihu Evropy – ze zemí postižených dluhovou krizí.
Po sedmi letech na univerzitě v Berlíně je už z Lutze Hentschela hotový inženýr. Studia dokončil v lednu. Od té doby v zoufalé honbě za prací rozeslal svůj životopis s žádostí o místo už do čtyřiceti firem. Absolvoval asi 15 pohovorů, nabídka ale dlouho nepřišla žádná.
„Na začátku jsem byl zklamaný, protože jsem myslel, že problém je ve mně. Ale řekl bych, že spousta firem má příliš velká očekávání. Očekávají, že absolvent bude mít specifické znalosti a zkušenosti, to je po škole nemožné,“ říká.
Hentschel soupeřil o práci s ostatními absolventy v nejméně vhodnou dobu. Evropou obchází finanční krize a podniky často nové lidi nepřijímají. A pokud ano, využijí toho, že si mohou vybrat ty nejlepší. V Německu je míra nezaměstnanosti absolventů kolem 8 procent. Lutz ale přesto neztrácel optimismus. Hledal dál a před pár dny zakotvil v německo-dánské firmě Nordex.
„To byl první opravdu dobrý pracovní pohovor. Poprvé jsem nemluvil s personalistou, ale se dvěma inženýry. Byla to dobrá, hodně technická diskuze,“ pochvaluje si.
Ve Francii to není lepší, nezaměstnanost mezi absolventy je 20 procent
Najít práci je obtížné i v sousední Francii. Nemá ji každý pátý mladý Francouz. Vyprávět by mohla například Moira Koffiová, studentka firemní komunikace na univerzitě v Sorbonně. Na škole jí chybí poslední zkouška, ještě jedna těžší na ni ovšem čeká na pracovním trhu.
„Jsem optimistka, protože si myslím, že tak či onak něco určitě najdu. Možná to nebude práce mých snů, ale třeba to jednou vyjde,“ svěřuje se.
Zatím Moira pracuje na částečný úvazek v jedné PR agentuře. Dochází tam čtyřikrát týdně, ale práci má oficiálně do září. Ráda by tam zůstala i potom, jenže nic není definitivní.
