Mladá fronta se vydražila za 50 milionů. Nejvíce nabídla agentura PP Partners, uvedl server Info

Vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu, bylo vydraženo za 50,1 milionu korun agenturou PP Partners podnikatele Andreje Čírtka. V elektronické aukci zvítězil nad vydavatelstvím A11 Aleše Zavorala. Uvedl to server Info.cz. Výslednou cenu zveřejnila na svém webu dražební společnost Gaute. Prodej zájemci, který předložil nejvyšší nabídku, musí potvrdit insolvenční soud, který má jednat ve čtvrtek.

Vyvolávací cena byla 36 milionů korun a minimální příhoz pak 100 tisíc korun. Podnik vydávající například týdeník Euro se prodává očištěný o závazky, které vznikly před vyhlášením konkurzu. Nemá nic společného s Mladou frontou Dnes, která tiskne například stejnojmenný deník.

Dosavadním majitelem Mladé fronty byl podnikatel František Savov, který žije v Londýně a v Česku je obviněn v kauze daňových podvodů. Loni v prosinci v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV řekl, že by se do České republiky rád vrátil, ale má obavy, že mu nebude umožněn spravedlivý proces. 

Čírtek působí jako mluvčí skupiny Czechoslovak Group Michala Strnada. Podle dřívějších informací o vydavatelství projevily zájem například Czech News Center nebo mediální podnikatel Jaromír Soukup. 

Na nového majitele přejdou všechny autorské kontrakty, ochranné známky a celé portfolio titulů. V insolvenčním řízení s vydavatelstvím se s pohledávkami přihlásilo více než 400 věřitelů, kteří žádají přibližně 400 milionů korun. Pohledávky by měly být hrazeny z výnosu aukce.

Co předcházelo aukci

Středeční elektronická aukce je důsledkem konkurzu, který byl na společnost vyhlášen letos v květnu; zástupci Mladé fronty u soudu neúspěšně navrhovali reorganizaci. V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo více než 400 věřitelů, kteří žádají přibližně 400 milionů korun. Situaci zadluženého vydavatelství a nakladatelství letos v létě výrazně zkomplikovala náhlá výpověď z původního sídla v Modřanech, které podle médií ovládají lidé blízcí Savovovi.

Podle generálního ředitele vydavatelství Karla Novotného byly úpadek a následný konkurz Mladé fronty důsledkem toho, že se Savov rozhodl ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku provoz vydavatelství již dále nefinancovat. „Hospodářská situace se sice během posledních třech roků zlepšovala, ale přibližně 20 milionů korun, které jsme loni na podzim potřebovali na provoz, jsme už neměli,“ řekl nedávno Novotný webu Info.cz.

Hospodaření Mladé fronty se podle údajů v obchodním rejstříku dlouhodobě pohybovalo v červených číslech, mírný zisk společnost naposledy vykázala v letech 2004 až 2007. Obrat firmy kolísal, pohyboval se v řádu vyšších stamilionů korun, například v roce 2016 to byla téměř miliarda, předloni ale už jen necelých 500 milionů korun. V roce 2018 pak Mladá fronta vykázala více než dvacetimilionovou ztrátu.

V současné situaci se Mladá fronta potýká s dalším výrazným propadem tržeb, a to v řádu desítek procent. V letošním prvním pololetí vykázala podle vyjádření Karla Novotného tržby zhruba 81 milionů korun.

Vlajkovou lodí je týdeník Euro

Vydavatelství a nakladatelství navázalo na činnost předlistopadové organizace, která vydávala mimo jiné deník Mladá fronta. 

Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. Spolu s týdeníkem Euro vychází také Top speciály, lifestylové magazíny Esence a Hipster. Divize Online provozuje rovněž ekonomický web Finance.cz a dalších 12 specializovaných on-line titulů. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových knižních titulů pro širokou veřejnost a odborníky ve zdravotnictví. Portfolio vydavatelství doplňují auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy, pro nejmenší děti časopis Puntík, magazín Maminčin Puntík a časopis Tečka pro děti od šesti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...