Ministr financí: Výběr daní po zavedení EET předčil naše odhady

Nahrávám video

Výrazné zvýšení výběru daně z přidané hodnoty v odvětvích podléhajících elektronické evidenci tržeb je podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) podloženo tvrdými daty z měsíčních a čtvrtletních hlášení. Výběr DPH podle něj předčil odhady i celkový růst ekonomiky. Očekává navíc, že podobné zlepšení nastane napřesrok v souvislosti s daní z příjmu. Podle ekonomického experta opoziční ODS Jana Skopečka ale vláda netuší, co by s takto vybranými penězi měla dělat.

Ministr financí Ivan Pilný v úterý oznámil, že elektronická evidence tržeb přinesla do rozpočtu od ledna do konce září dodatečných 3,2 miliardy korun na DPH. Za celý rok pak očekává pět miliard. „Máme po osmi měsících v oblasti DPH data, která jsou korektní,“ ujistil Ivan Pilný v Událostech, komentářích.

Výpočty podle něj vycházejí ze srovnání na základě měsíčních a kvartálních hlášení. „Výběr DPH předbíhá vývoj ekonomiky, která funguje velmi dobře, ale nárůst DPH je tam přes 10 procent. Předčilo to naše odhady,“ podotkl.

Opozice, která se snažila zavedení EET zabránit, příliš nerozporuje. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek sice tvrdí, že „vyšší výběr DPH to nepřineslo“, ale například poslanec ODS Jan Skopeček nyní kritizuje vládu spíše z opačného konce. „Tato vláda vsadila na příjmovou stránku rozpočtu. Nezastírám, že se jí stát nemá zabývat. Ale vůbec neřešíme, na co ty vybrané prostředky vydávat, nebavíme se o efektivitě výdajové strany rozpočtu,“ řekl.

Účtenková loterie má přes 160 tisíc účastníků

Kritizoval také novinku, která s EET souvisí, totiž účtenkovou loterii. Charakterizoval ji jako hazard, podle něj by mohlo následovat také otevření „státního casina, státních kolotočů nebo státního cirkusu“. Loterii charakterizoval jako snahu „vybírat daně od lidí a pak jim je vracet loterií ve formě auta nebo jiné ceny“. Zmínil se také o ideji malého a efektivního státu, se kterou je podle něj účtenková loterie v rozporu. „Do malého a efektivního státu rozhodně nepatří takové kraviny, jako je účtenkovka,“ míní.

Ministerstvo financí loterii hájí tím, že chce podnítit větší zájem lidí o vydávání účtenek. „Budeme sledovat počet lidí, kteří se přihlásí. Dnes odpoledne za prvních několik hodin bylo 160 tisíc registrovaných. Takže zdá se, že to alespoň v počáteční fázi zabírá,“ upozornil ministr Pilný v úterý večer.

Nový rozpočet je populistický, říká ministr

Současně s prvními výsledky EET ohlásil Ivan Pilný, že očekává podstatně nižší schodek letošního rozpočtu než schválených 60 miliard korun. Po zahrnutí evropských peněz by podle něj mohl být v přebytku.

Pro příští rok nicméně vláda schválila schodkový rozpočet, což se nelíbí ani opozici, ani stávajícímu ministrovi financí. „Tento rozpočet není rozpočtem investičním. Je to rozpočet volební a je to rozpočet populistický, který schválila vláda. Byl jsem rád, že se podařil udržet alespoň deficit 50 miliard. Rozpočet se přijímal několik týdnů před volbami a zasáhlo ho to. Jako ministr financí s rozpočtem nemohu být spokojen, ale vláda se na něčem musela shodnout,“ řekl ministr v Událostech, komentářích.

U pravicové opozice nalezne v tomto případě Ivan Pilný podporu. „Myslím si to samé, v době ekonomického růstu (…) deficitní rozpočet nemá žádný smysl a žádný zdůvodnění,“ ujistil ekonomický expert ODS. S nadsázkou poznamenal, že když se sám ministr financí v televizní debatě přizná, že je „jeho“ rozpočet populistický, nepotřebuje proti sobě opozičního politika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.