Mimořádné kontroly hovězího z Polska platí dál. Varšava musí nejprve Prahu přesvědčit o zlepšení

Česko neustoupí od mimořádných kontrol polského hovězího masa nejméně do jednání obou stran se zástupcem Evropské komise, které se uskuteční 18. března v Bruselu. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) po středečním jednání s eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem. Evropská komise přitom na Prahu už minulý týden naléhala, aby kontroly zrušila. Česká strana to odmítla.

„Informoval jsem ho o aktuální situaci v České republice, o včerejším (úterním) rozhovoru s polským ministrem (zemědělství Janem Krzysztofem) Ardanowským a o závazcích, které polská strana dala,“ sdělil Toman po jednání s eurokomisařem. 

Jediným konkrétním závěrem schůzky byla dohoda, že se Toman spolu s polským protějškem sejdou na trojstranném jednání během zasedání Rady EU v Bruselu 18. března. České úřady se podle ministra rozhodnou až po vyhodnocení slíbených polských kroků, zda budou dostatečné. 

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od předminulého čtvrtka.

Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozí pomalé informování o dovozu masa z jatek, která v Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy.

Polské pověsti uškodil i nález salmonely v polské zásilce drůbežího masa v lounském skladu Petr Novotný – Gastroplus. Ve středu veterináři potvrdili výskyt salmonely i v jiných šaržích mraženého masa od společnosti Inter-Natural 2000. Šlo celkem o čtyři tuny. Toto maso se však k českým spotřebitelům nedostalo, protože zásilka byla ve skladu pozastavena od minulého týdne.  

Většina závadného masa byla již prodána

Naopak většina z první části polské zásilky masa se salmonelou skončila na talířích Čechů. 

„Již minulý týden Státní veterinární správa (SVS) informovala o zjištění salmonel v první části zásilky od téhož polského výrobce. Z té se podařilo do dnešního dne zachytit zhruba jednu tunu, většina z této části zásilky, která měla celkem zhruba 4,5 tuny, byla již prodána a tepelně zpracována do pokrmů napříč Českou republikou,“ uvedl k tomu nyní mluvčí SVS Petr Vorlíček. 

Potraviny vyráběné v Polsku jsou bezpečné a Češi je rádi kupují, přesvědčoval polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski v rozhovoru, který ve středu otiskl list Gazeta Polska.

V interview naznačil, že za snahami vytlačit polské potraviny z českého trhu mohou být zájmy českých firem, a nepřímo poukázal na to, že majitelem jednoho z největších koncernů je český premiér Andrej Babiš (ANO). Babišův holding je nyní ve svěřenském fondu. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky se polský ministr snaží odvést pozornost od problémů s polskými potravinami jiným, mylným směrem.

Kdo za to může?

„Češi vzhledem ke kvalitě a ceně léta rádi kupují polské potraviny. Avšak tato země se dávno snaží zvětšit vlastní zemědělskou výrobu. Možná právě proto se nás snaží vytlačit z trhu. Nakonec majitelem jednoho z největších zpracovatelských koncernů v Česku je předseda vlády této země,“ uvedl Ardanowski v odpovědi na dotaz ohledně českých mimořádných kontrol polského masa, aniž by jmenovitě zmínil Agrofert a Andreje Babiše.

„Pan ministr se při vší úctě snaží odvést pozornost zcela mylným směrem. Rádi bychom mu připomněli, že pan Babiš již Agrofert od ledna 2014 neřídí a akcie firmy jsou ve svěřenských fondech,“ sdělil agentuře ČTK Hanzelka.

Dodal, že neví, kteří Češi léta rádi kupují polské potraviny. „Od svých zákazníků dobře víme, že již dlouho upřednostňují potraviny s českým původem,“ poznamenal mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...