Česko přes nevoli EU pokračuje v kontrolách masa z Polska

Nahrávám video
Události: Kam putovalo závadné maso z Polska
Zdroj: ČT24

Od vypuknutí skandálu se závadným masem z Polska odebrala česká Státní veterinární správa na 200 vzorků a 114 jich už je vyšetřeno. Jeden z nich byl pozitivní na salmonelu, uvedl v úterý ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Šlo o 700 kilogramů masa. V pondělí pak přišla do systému rychlého varování informace o dalších 1200 kilogramech ze stejné šarže. Toman zároveň přiznal, že se nepotvrdilo podezření, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly hovězí maso z problematických polských jatek za argentinské.

Toman také informoval, že do Polska přijede v průběhu března další mise Evropské unie, která má uskutečnit kontrolu masokomobinátů a výroby potravin. Výsledky předchozí kontroly EU ještě neoznámila, čeká se, až se k nim Polsko vyjádří.

Evropské komisi se české mimořádné kontroly nelíbí

V Česku nyní platí mimořádné veterinární opatření. Hovězí maso z Polska se od čtvrtka nesmí prodávat, dokud není otestované na salmonelu v akreditované laboratoři. 

Evropské komisi se nelíbí mimořádné kontroly, které ČR zavedla na polské maso, řekl Toman. Pokud přijme Polsko vhodná opatření, je připraven je v březnu zrušit. Komise podle něj usiluje i o zrušení povinnosti nahlašovat dovozy masa 24 hodin předem.

Polsko slíbilo, že upraví pravidla veterinárního dozoru, jatka budou 24 hodin denně sledovat kamery a kontroly provozu již nebudou moci provádět soukromí veterináři.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád zdůraznil, že kontroly zatím budou pokračovat. Podezřelá zásilka z Polska již byla „dosledována“. 

Veterináři kontrolují maso ve spolupráci s celní správou a policií. 

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) řekl, že výsledky prvního auditu polského systému již EU zná, ale polská strana má nyní několik týdnů na vyjádření. Do té doby nebudou zveřejněny.

Poc však soudí, že některá pochybení byla opravdu odhalena. Například ve zpožděném oznámení výskytu závadného hovězího masa z nemocných či mrtvých krav. Europoslanec potvrdil slova ministra, že EU plánuje velký a komplexní audit polského veterinárního systému. 

K nevoli EU ohledně českých kontrol řekl europoslanec, že nelze 14 dní nečinně čekat na výsledky a že v Bruselu českému ministerstvu zemědělství „kryje záda“.

V Lomnici nad Lužnicí prodal 564 kilogramů masa ze „salmonelové“ šarže z Polska podnik Agro-CB, sdělil v úterý mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Maso zakoupené od 13. února je možné vrátit.

Dalších 372 kilogramů masa putovalo do deseti firem v Jihomoravském a Zlínském kraji, nejvíc do prodejny Napajedla v Napajedlech (170 kg), kde je také možné maso vracet. Dále pak například do restaurace a kulturního domu ve Svatobořicích-Mistříně. Většina masa je podle mluvčího nejspíš zpracovaná a snězená.

Toman: Vyjádřil jsem se neobratně

Podezření, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly hovězí maso z problematických polských jatek za argentinské, se nepotvrdilo. Řekl to ministr Toman, který informaci o podobných praktikách restaurací zveřejnil začátkem února. V úterý připustil, že se tehdy vyjádřil „trošku neobratně“. Zdůraznil nicméně, že kontroly prokázaly v několika restauracích falšování původu masa.

„Měl jsem od dozorových orgánů informace, že se toto v některých restauracích může dít… Podezření jsme nechali prošetřit, nedošlo k tomu, co bylo původní podezření, nicméně k falšování masa došlo,“ prohlásil Toman.

Rozhodne soud?

Toman před členy sněmovního zemědělského výboru začátkem měsíce řekl, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly polské hovězí z problematických jatek za argentinské a účtovaly si tisícikorunu za porci.

„Chci vás ubezpečit, že to nešlo do žádných low-costových restaurací, byly to luxusní restaurace, speciálně v Praze. Braly to restaurace, které pak vydávají polské maso za argentinské, aby mohly prodávat za 1000 korun porci,“ řekl tehdy ministr. Konkrétní podniky neuvedl, řekl jen, že mají asijské názvy. „A tím nemyslím čínské restaurace,“ dodal. O několik hodin později novinářům řekl, že v pražské restauraci U Moťáka se podle veterinářů našlo 31 kilogramů masa neznámého původu. Restaurace poté oznámila, že se bude proti Tomanovým slovům bránit žalobou.

Tomanova slova kritizovala například i Asociace hotelů a restaurací ČR, podle níž ministr poškodil domácí trh restaurací.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Kontrola a kvalita dovážených potravin
Zdroj: ČT24

„České kontrolní orgány určitě zareagovaly správně a rozhodnutí ministra Tomana o plošné kontrole a testování veškerých šarží, které se k nám vozí, je naprosto v pořádku,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. I on zmínil, že Poláci nezadávají vždy informace do systému rychlého varován včas. 

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka odmítl názory, že by šlo na polské straně o lidské chyby. Vzhledem k četnosti kauz s polskými potravinami už věří, že chyba je systémová. Vzhledem k tomu, že Česko nemůže kvůli Evropské unii plošně zakázat dovozy, viděl by řešení v postihu konkrétních importních firem. Tedy firmám, které by dovezly špatné výrobky, by zakázal třeba na šest měsíců či rok možnost importu. 

Maier doplnil, že plošný zákaz dovozu by se musel zdůvodnit u Evropské komise. „Chrání nás před námi samými, abychom nesáhli k extrémním odvetným opatřením,“ řekl. Dodal však, že tento zákaz je možný, pokud by problémy eskalovaly u dalších šarží. 

Český patriotismus roste

Juračka i Maier se shodli, že v posledních letech roste český patriotismus vůči českým výrobkům. Před léty jej odstartovaly farmářské trhy. A kauzy se zahraničními dovozy ho dál posilují. Oba hosté ovšem uvedli, že tento patriotismus je například v Rakousku, Polsku či zejména ve Francii mnohem silnější než v Česku. Shodovali se rovněž, že by stát měl české značky ještě více propagovat a občany více vzdělávat. Oceňovali rovněž český kontrolní systém. 

Ministr Toman v úterý řekl, že kontroly ukazují, že u české značky Klasa či u regionálních potravin nevyhovují dvě až tři procenta šarží. U výrobků ze zemí EU je to 18 procent a u dovozu ze třetích zemí pak 28 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...