V Česku je další podezřelé maso z Polska. Víc než tuna hovězího může být nakažená salmonelou

Z Polska bylo do Česka dovezeno dalších 1164 kilogramů hovězího masa, které pochází ze stejné šarže jako sedm tun masa se salmonelou z minulého týdne. V České televizi to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Vyjma 50 kilogramů se už veterinářům podařilo maso dohledat, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Informaci o zásilce dostali veterináři systémem evropského rychlého varování RASFF.

Maso ze závadné šarže se podle mluvčího veterinární správy dostalo do skladu společnosti Alda Foods s. r. o, která sídlí v Řitce v okrese Praha-západ.

Kolem 560 kilogramů hovězího masa se pak prodalo v řeznictví v Lomnici nad Lužnicí. Dalších 550 kilogramů pak směřovalo do skladu ve Zlínském kraji. V něm zůstalo 180 kilogramů podezřelého masa, bude zlikvidováno. Přes 370 kilogramů zamířilo dohromady do řeznictví Napajedla ve Zlínském kraji, restaurace v Kroměříži a také do Jihomoravského kraje. Tuto část zásilky dále veterináři prošetřují.

9 minut
Další podezřelé maso v Česku
Zdroj: ČT24

Ve středu minulý týden byla zjištěna salmonela u zhruba 700 kilogramů polského hovězího masa, které bylo doručeno do skladu společnosti Frost Logistics ve středních Čechách. Na základě toho Česko přijalo 21. února mimořádná opatření a posílilo policejní kontroly dovozu masa na celém území republiky.

„Tady je problém v tom, že u hovězího běžně salmonela nebývá. Určitě nějaký systém kontroly mají nastavený, ale toto je naprosto nová záležitost, která se vztahuje i k předchozímu zjištění v Polsku, že veterinární dozor v celé své šíři neodpovídá plně legislativním požadavkům EU,“ odpověděl Semerád na dotaz, kdo v celém systému selhává.

2 minuty
Veškeré hovězí z Polska se kontroluje ve specializovaných laboratořích
Zdroj: ČT24

Na systému mimořádných opatřeních se tak podle něj nic nemění. „To znamená, od minulého pátku všichni, kteří přijmou maso na sklad, musí zabezpečit laboratorní vyšetření a dál ho nemohou distribuovat. Vedle toho my nad tím budeme dělat dozor a ještě si bereme vzorky na monitoring cizorodých látek, to znamená na antibiotika. A v případě jakéhokoliv dalšího podezření budeme přijímat další opatření,“ uvedl. Zmíněná aktuální zásilka došla podle něho ještě před vydanými mimořádnými opatřeními.

Od chvíle, kdy vypukla aféra s polským hovězím, kdy se měly na jatkách v Mazovském vojvodství zabíjet nemocné krávy, odebrali čeští veterináři 198 vzorků masa, k neděli jich bylo vyšetřeno 114, z toho byl jeden pozitivní. Právě kvůli němu Česko zavedlo mimořádná veterinární opatření. Nyní dohledávaná zásilka přišla do České republiky ještě před platností mimořádných opatření.

Všechno maso v zásilce nemusí být nutně nakažené salmonelou. Kontrolní testy, které si nechal vypracovat Agrofert, který první původní zásilku do Česka dovezl, dopadly negativně, sdělil v pondělí mluvčí koncernu Karel Hanzelka. „Mohu potvrdit, že námi zadané testy byly negativní. Testy prováděla tatáž akreditovaná státní laboratoř, která minulý týden v jiném vzorku masa ze stejné šarže salmonelu objevila. Původní testy nijak nezpochybňujeme,“ řekl Hanzelka.

„Celá zásilka přišla jako jedna šarže a dle platné legislativy musela být označena jako závadná a podle toho s ní následně bylo i naloženo. Zásilka měla téměř 700 kilogramů a obsahovala zvlášť zabalené spodní hovězí šály přibližně z 50 kusů dobytka,“ vysvětluje Hanzelka. Balení ve vakuových sáčcích a následně v kartonech podle něj vylučuje možnost kontaminace při přepravě nebo při skladování.

„K pochybení tudíž muselo dojít už u výrobce. Stále trváme na tom, že jsme v případu v roli poškozeného, a chceme po polském dodavateli objasnění. Přerušili jsme spolupráci a nelze vyloučit ani její úplné ukončení,“ uzavřel. Dodavatelem masa se salmonelou byla polská firma Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki.

Polští producenti masa se považují za oběť kampaně médií i veganů

Proti zavádění mimořádných opatření se vyslovuje polská strana. Mluvčí Evropské komise v minulém týdnu uvedla, že je na České republice, aby podnikla opatření proti potravinám, u nichž existuje podezření, že mohou ohrozit zdraví. Dodala ale, že tyto kroky musí být přiměřené a po předchozím vyhodnocení.

Z původní 700kilové zásilky putovalo 40 kg masa na Slovensko. Bratislava v minulém týdnu také zavedla opatření, kdy vzorky z každé zásilky masa budou až do odvolání před uvedením na trh kontrolovat veterináři. 

Polští producenti masa označují obvinění vůči sobě za uměle nadsazené. „Jsme obětí kampaně části médií, která šíří neověřené a nepotvrzené informace,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jerzy Wierzbicki. S tím ale Semerád nesouhlasí.

„Poté, co jsme se dozvěděli o jatkách, která porážela zvířata nevhodná k lidské spotřebě, tak jsme žádná mimořádná veterinární opatření nepřijali, my jsme si nastavili rozšířený monitoring a na základě toho jsme zjistili salmonelu,“ říká. Opatření se ale zavádějí proto, že SVS není nyní jinak schopna ve sto procentech zaručit, že veškeré maso, které z Polska přijde, je zdravotně nezávadné.

„Protože tak jak ukázalo naše šetření, byť bylo velice rychlé a trvalo 24 hodin, tak hovězí maso se dostalo až na stůl spotřebitelů, do restaurací i škol. A to je důvod, proč přijímáme taková opatření, protože v žádném případě nejsme jako SVS před distribucí ke konečnému spotřebiteli schopni mít veškeré maso vyšetřené, anebo garantované z polské strany, že není zdravotně závadné,“ vysvětluje. 

Jak se značí maso
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

To, že v Polsku ne zcela dobře funguje veterinární dozor, není podle šéfa SVS jen jeho názor, ale vyplývá i z nedávné mise unijních inspektorů v Polsku. 

„A nakonec i to, že sama polská strana přijímá opatření ve vztahu k jatkám, což znamená, že nařídila audity ve všech závodech, říká, že musí nastavit lepší systém dosledování, tedy putování živých zvířat na jatka, že zruší provádění kontrol soukromými veterinárními lékaři,  že zavede kamery a další, tak to ukazuje, že systém má větší trhliny, než by se očekávalo. A Evopská komise, která tam pošle další misi, by pak měla říci, v čem a jaká by měla polská veterinární správa přijmout opatření,“ dodává Semerád.

Každopádně by nyní českým spotřebitelům doporučil kupovat české maso a rozhodně ho před konzumací i tepelně upravit.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se dlouhodobě věnuje kvalitě potravin, v Událostech, komentářích k tématu řekl, že pokud někdo nakupuje levné maso i s vědomím, že jeho dodavatel není důvěryhodný, pak si zaslouží likvidační sankci. Místopředsedkyně zemědělského výboru sněmovny Veronika Vrecionová (ODS) pak dodala, že by bylo dobré celou kauzu využít k propagaci českého masa a lokální zemědělské produkce.

Určitě konzumovat vždy vařené maso a dávat přednost českému masu, co se týká hovězího.
Zbyněk Semerád
ústřední ředitel Státní veterinární správy

Případ z Mazovského vojvodství

Na případ jatek, který celou kauzu odstartoval, upozornila polská televize TVN24. Její investigativní reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo patnácti kusů nemocného dobytka.

O takové maso je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vyloučily.

Skandál podle komise zasáhl nejméně čtrnáct zemí včetně České republiky. Od úterý 5. února pak veterináři s policií a celníky začali právě intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem a kontroly probíhají i v restauracích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...