V Česku je další podezřelé maso z Polska. Víc než tuna hovězího může být nakažená salmonelou

Z Polska bylo do Česka dovezeno dalších 1164 kilogramů hovězího masa, které pochází ze stejné šarže jako sedm tun masa se salmonelou z minulého týdne. V České televizi to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Vyjma 50 kilogramů se už veterinářům podařilo maso dohledat, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Informaci o zásilce dostali veterináři systémem evropského rychlého varování RASFF.

Maso ze závadné šarže se podle mluvčího veterinární správy dostalo do skladu společnosti Alda Foods s. r. o, která sídlí v Řitce v okrese Praha-západ.

Kolem 560 kilogramů hovězího masa se pak prodalo v řeznictví v Lomnici nad Lužnicí. Dalších 550 kilogramů pak směřovalo do skladu ve Zlínském kraji. V něm zůstalo 180 kilogramů podezřelého masa, bude zlikvidováno. Přes 370 kilogramů zamířilo dohromady do řeznictví Napajedla ve Zlínském kraji, restaurace v Kroměříži a také do Jihomoravského kraje. Tuto část zásilky dále veterináři prošetřují.

Nahrávám video
Další podezřelé maso v Česku
Zdroj: ČT24

Ve středu minulý týden byla zjištěna salmonela u zhruba 700 kilogramů polského hovězího masa, které bylo doručeno do skladu společnosti Frost Logistics ve středních Čechách. Na základě toho Česko přijalo 21. února mimořádná opatření a posílilo policejní kontroly dovozu masa na celém území republiky.

„Tady je problém v tom, že u hovězího běžně salmonela nebývá. Určitě nějaký systém kontroly mají nastavený, ale toto je naprosto nová záležitost, která se vztahuje i k předchozímu zjištění v Polsku, že veterinární dozor v celé své šíři neodpovídá plně legislativním požadavkům EU,“ odpověděl Semerád na dotaz, kdo v celém systému selhává.

Nahrávám video
Veškeré hovězí z Polska se kontroluje ve specializovaných laboratořích
Zdroj: ČT24

Na systému mimořádných opatřeních se tak podle něj nic nemění. „To znamená, od minulého pátku všichni, kteří přijmou maso na sklad, musí zabezpečit laboratorní vyšetření a dál ho nemohou distribuovat. Vedle toho my nad tím budeme dělat dozor a ještě si bereme vzorky na monitoring cizorodých látek, to znamená na antibiotika. A v případě jakéhokoliv dalšího podezření budeme přijímat další opatření,“ uvedl. Zmíněná aktuální zásilka došla podle něho ještě před vydanými mimořádnými opatřeními.

Od chvíle, kdy vypukla aféra s polským hovězím, kdy se měly na jatkách v Mazovském vojvodství zabíjet nemocné krávy, odebrali čeští veterináři 198 vzorků masa, k neděli jich bylo vyšetřeno 114, z toho byl jeden pozitivní. Právě kvůli němu Česko zavedlo mimořádná veterinární opatření. Nyní dohledávaná zásilka přišla do České republiky ještě před platností mimořádných opatření.

Všechno maso v zásilce nemusí být nutně nakažené salmonelou. Kontrolní testy, které si nechal vypracovat Agrofert, který první původní zásilku do Česka dovezl, dopadly negativně, sdělil v pondělí mluvčí koncernu Karel Hanzelka. „Mohu potvrdit, že námi zadané testy byly negativní. Testy prováděla tatáž akreditovaná státní laboratoř, která minulý týden v jiném vzorku masa ze stejné šarže salmonelu objevila. Původní testy nijak nezpochybňujeme,“ řekl Hanzelka.

„Celá zásilka přišla jako jedna šarže a dle platné legislativy musela být označena jako závadná a podle toho s ní následně bylo i naloženo. Zásilka měla téměř 700 kilogramů a obsahovala zvlášť zabalené spodní hovězí šály přibližně z 50 kusů dobytka,“ vysvětluje Hanzelka. Balení ve vakuových sáčcích a následně v kartonech podle něj vylučuje možnost kontaminace při přepravě nebo při skladování.

„K pochybení tudíž muselo dojít už u výrobce. Stále trváme na tom, že jsme v případu v roli poškozeného, a chceme po polském dodavateli objasnění. Přerušili jsme spolupráci a nelze vyloučit ani její úplné ukončení,“ uzavřel. Dodavatelem masa se salmonelou byla polská firma Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki.

Polští producenti masa se považují za oběť kampaně médií i veganů

Proti zavádění mimořádných opatření se vyslovuje polská strana. Mluvčí Evropské komise v minulém týdnu uvedla, že je na České republice, aby podnikla opatření proti potravinám, u nichž existuje podezření, že mohou ohrozit zdraví. Dodala ale, že tyto kroky musí být přiměřené a po předchozím vyhodnocení.

Z původní 700kilové zásilky putovalo 40 kg masa na Slovensko. Bratislava v minulém týdnu také zavedla opatření, kdy vzorky z každé zásilky masa budou až do odvolání před uvedením na trh kontrolovat veterináři. 

Polští producenti masa označují obvinění vůči sobě za uměle nadsazené. „Jsme obětí kampaně části médií, která šíří neověřené a nepotvrzené informace,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jerzy Wierzbicki. S tím ale Semerád nesouhlasí.

„Poté, co jsme se dozvěděli o jatkách, která porážela zvířata nevhodná k lidské spotřebě, tak jsme žádná mimořádná veterinární opatření nepřijali, my jsme si nastavili rozšířený monitoring a na základě toho jsme zjistili salmonelu,“ říká. Opatření se ale zavádějí proto, že SVS není nyní jinak schopna ve sto procentech zaručit, že veškeré maso, které z Polska přijde, je zdravotně nezávadné.

„Protože tak jak ukázalo naše šetření, byť bylo velice rychlé a trvalo 24 hodin, tak hovězí maso se dostalo až na stůl spotřebitelů, do restaurací i škol. A to je důvod, proč přijímáme taková opatření, protože v žádném případě nejsme jako SVS před distribucí ke konečnému spotřebiteli schopni mít veškeré maso vyšetřené, anebo garantované z polské strany, že není zdravotně závadné,“ vysvětluje. 

Jak se značí maso
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

To, že v Polsku ne zcela dobře funguje veterinární dozor, není podle šéfa SVS jen jeho názor, ale vyplývá i z nedávné mise unijních inspektorů v Polsku. 

„A nakonec i to, že sama polská strana přijímá opatření ve vztahu k jatkám, což znamená, že nařídila audity ve všech závodech, říká, že musí nastavit lepší systém dosledování, tedy putování živých zvířat na jatka, že zruší provádění kontrol soukromými veterinárními lékaři,  že zavede kamery a další, tak to ukazuje, že systém má větší trhliny, než by se očekávalo. A Evopská komise, která tam pošle další misi, by pak měla říci, v čem a jaká by měla polská veterinární správa přijmout opatření,“ dodává Semerád.

Každopádně by nyní českým spotřebitelům doporučil kupovat české maso a rozhodně ho před konzumací i tepelně upravit.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se dlouhodobě věnuje kvalitě potravin, v Událostech, komentářích k tématu řekl, že pokud někdo nakupuje levné maso i s vědomím, že jeho dodavatel není důvěryhodný, pak si zaslouží likvidační sankci. Místopředsedkyně zemědělského výboru sněmovny Veronika Vrecionová (ODS) pak dodala, že by bylo dobré celou kauzu využít k propagaci českého masa a lokální zemědělské produkce.

Určitě konzumovat vždy vařené maso a dávat přednost českému masu, co se týká hovězího.
Zbyněk Semerád
ústřední ředitel Státní veterinární správy

Případ z Mazovského vojvodství

Na případ jatek, který celou kauzu odstartoval, upozornila polská televize TVN24. Její investigativní reportér se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na východě Polska a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy. Viditelně zkažené části jejich masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo patnácti kusů nemocného dobytka.

O takové maso je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Jatka už byla uzavřena. Na trh se dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU, napsala agentura DPA. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vyloučily.

Skandál podle komise zasáhl nejméně čtrnáct zemí včetně České republiky. Od úterý 5. února pak veterináři s policií a celníky začali právě intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami na hlavních silničních tazích v krajích sousedících s Polskem a kontroly probíhají i v restauracích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 17 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 19 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 23 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...