„To oslizlé vyřež, ať to není tak vidět.“ Polská reportáž ukázala na jatka s nemocným dobytkem

Bez dohledu veterináře porážejí některá polská jatka nemocný dobytek. Upozornila na to reportáž televize TVN. Praxe je nejen nelegální, ale i nebezpečná, protože maso z nemocného dobytka se může dostat k zákazníkům. Přesto může obchod s ním vynášet miliony korun. Polsko přitom patří k největším vývozcům hovězího v Evropské unii a exportuje i do Česka.

Skrytá kamera loni zachytila krutou praxi na rodinných jatkách nedaleko Varšavy.  Zubožený dobytek, který nemůže ani stát, tam porážejí načerno bez přítomnosti veterináře.

Podle informátora jde o dobytek po úrazech nebo neúspěšné léčbě, třeba antibiotiky. Viditelně poškozenou tkáň pak zaměstnanci jatek prostě odstraní. „Když vidíš něco špatného, jako tady to oslizlé… Vyřež to, ať to není tak vidět,“ zazní na záznamu.

Porážka nemocných zvířat, stejně tak bez přítomnosti veterináře, který maso kontroluje i během zpracování, je nelegální. Tady ale příslušné razítko zaručující nezávadnost na maso dávali v noci sami zaměstnanci. Veterinář jen ráno podepsal formuláře.

„Veterinář musí autoritativně potvrdit, že ten kus je vhodný ke konzumaci a je možné ho pustit na trh, do obchodu. Pokud ho neprohlédne, může být maso pro spotřebitele škodlivé,“ varuje veterinář, odborník na chov zvířat a také bývalý rektor Vratislavské univerzity Roman Kołacz.

Nemocný dobytek může stát až šestkrát míň než zdravý: byznys je výhodný pro jatka i chovatele, kteří se takových kusů zbaví. Obchod probíhá přes internet. „Za takové kusy platíme do tisícovky, pokud to jde. Záleží na tom, jak vypadá,“ zazní v reportáži.

Polské ministerstvo zemědělství žádost o rozhovor odmítlo a odkázalo ČT na vyjádření polské státní veterinární správy. Podle něj je praxe popsaná v reportáži nelegální a případem se zabývá policie. Správa také provede kontroly po celém Polsku.

Problémové maso zajímá i české úřady

Česká státní veterinární správa se už dotázala polské strany, zda se problémové maso mohlo dostat za hranice. A pověřila krajské správy cílenými kontrolami. „Vedle našich kontrol jsou ale samozřejmě kontroly samotných dovozců, respektive příjemců zásilek. Protože oni garantují nezávadnost a kvalitu výrobků,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Polsko patří k největším producentům v Evropské unii. V roce 2017 vyvezlo 415 tisíc tun hovězího za necelých 34 miliard korun, do České republiky to bylo skoro 11 tisíc tun za miliardu.

Export hovězího masa z Polska (v r. 2017)
Zdroj: UN Comtrade/ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...