Helsinky - Americký softwarový gigant Microsoft koupí od finské společnosti Nokia hlavní divizi mobilních telefonů. Podle sdělení obou firem za ni dá 5,44 miliardy eur, tedy zhruba 140 miliard korun. Microsoft je už dva roky softwarovým partnerem jedničky celkového trhu mobilních telefonů, v posledních letech ale finská firma výrazně ztrácí pozice na klíčovém poli chytrých telefonů. Cena akcií Nokie po zveřejnění dohody stoupla o 47 procent, což mělo vliv také na tržní cenu této společnosti.
Vzájemně prospěšný obchod
Obchod má být záchranným lanem pro obě firmy – Nokia dostane druhou šanci vrátit se na výsluní a Microsoft si jejím převzetím dramaticky vylepší pozici na trhu, protože mobilní zařízení postupně z obchodů vytlačují klasické osobní počítače.
Microsoft podle agentury AP za samotnou divizi Nokie zaplatí 3,79 miliardy eur. Dalších 1,65 miliardy eur vynaloží za desetiletou licenci na užívání patentů Nokie, kterou bude moci později prodloužit. V rámci transakce získá Microsoft mimo jiné značku Lumia. Microsoft doufá, že transakci dokončí začátkem příštího roku.
Steve Balmer, šéf Microsoftu:
„Je to smělý krok do budoucna - získají na něm zaměstnanci, akcionáři i zákazníci obou společností.“
Zhrzená finská média však poukazují na podle nich nízkou prodejní cenu a rovněž na diskutabilní roli šéfa Nokie v celé transakci. Kanaďana Elopa označují za „trojského koně“. A to právě kvůli tomu, že přišel z Microsoftu, obhlédl Nokii, pomohl ji Microsoftu „spolknout“ a po splnění úkolu se do Microsoftu vrací s tou nejcennější trofejí - podle některých komentátorů navíc získanou „za hubičku“.
Nokia byla od devadesátých let největším výrobcem mobilních telefonů na světě, z první příčky ji ale teprve loni sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics. Finské společnosti se stále příliš nedaří na trhu s chytrými telefony, kde zaspala nástup konkurentů Apple a Samsung.
Nokia sice v posledním čtvrtletí svůj prodej smartphonů značky Lumia výrazně zvýšila, stále to však bylo méně, než se čekalo. Také ztráta Nokie se zřetelně snížila, třebaže tržby firmy se meziročně propadly o zhruba čtvrtinu a celkový prodej telefonů jí klesl o 27 procent. „Od akvizice si slibuji posílení podílu své firmy na trhu mobilních telefonů a zvýšení zisků na tomto poli,“ řekl Balmer.
Nokia stále neprokázala, zda byl správný její tah z roku 2011, kdy svůj vlastní software pro chytré telefony Symbian nahradila nevyzkoušeným softwarem od Microsoftu.
Loni se Nokia zbavila své jediné ziskové součásti
Navíc aby firma měla peníze na dohnání konkurence, prodala loni svoji značku mobilů pro milionáře. Některé například vyráběla z titanu a krokodýlí kůže, melodie pak nahrál londýnský symfonický orchestr. Za svou jedinou ziskovou divizi získala zhruba pět miliard korun, tu následně vložila právě na podporu vlajkové lodi Lumia.
Jan Matura, šéfredaktor mobil.idnes.cz:
„Proti Microsoftu hovoří to, že se mu zatím nikdy nepodařilo uspět, ať už to byl jeho hudební přehrávač, tablety nebo smartphone. Ve spotřebitelském segmentu se mu daří pouze v segmentu příslušenství k počítačům – jeho myši jsou asi docela kvalitní. U Nokie je problém, že má hlavně obyčejné mobilní telefony bez otevřeného operačního systému, kterým se daří převážně na rozvojových trzích, ale je tam velký tlak na cenu – výše marží je pak minimální. Firma tedy prodává hodně, ale vydělává relativně málo.“
Výkonný šéf Nokie se vrací do USA s desítkami tisíc zaměstnanců
Nokia po nástupu nového výkonného šéfa Stephena Elopa v roce 2010 snižovala náklady a rozprodávala majetek, aby získala čas na oživení. Elop, který do čela firmy přišel právě z Microsoftu, přejde po dokončení transakce zpět do americké firmy. Spolu s ním tam odejdou další vysocí manažeři a celkem asi 32 tisíc zaměstnanců Nokie.
Zbytek finské firmy bude řídit člen její správní rady Risto Siilasmaa. Nokia bude mezitím hledat nového šéfa. Nového ředitele přitom nyní hledá i Microsoft. Ballmer totiž minulý měsíc oznámil, že do roka odejde ze své funkce. Kandidátem na jeho nástupce by mohl být právě Elop.
Příběh známé značky
Společnost založená ve městě Nokia poblíž Tampere původně fungovala jako papírna už v roce 1865. Tedy v éře, kdy byly mobilní telefony pouze vzdálenou a jen těžko představitelnou budoucností.
Do sféry telekomunikací Nokia vstoupila po druhé světové válce. V sedmdesátých letech pak prorazila s první komunikační elektronikou.
Největší slávy se Nokia dočkala v 90. letech 20. století. Každý, kdo měl mobil, měl nejspíše Nokii. Firma vzkvétala a její podíl na finském HDP se šplhal ke čtyřem procentům. A obrat byl větší než celý finský rozpočet. Představovala také celou čtvrtinu tamního exportu.
Slávu ale následovala stagnace a pak i strmý pád. Loni se na trůnu největšího výrobce mobilů usadil Samsung. Nokia nezachytila raketový nástup chytrých telefonů a jihokorejský výrobce s Applem ji nechaly daleko za sebou.
Propuštění tisíců zaměstnanců a prodej sídla ve finském Espoo předznamenaly konec tuhých měsíců. Před dvěma lety přišla naděje v podobě Microsoftu. Spolupráce obou velikánů už částečně pomohla, záchranné lano za necelých 5,5 miliardy eur ale hodil americký gigant až teď.
