Měnový fond zlepšil předpověď pro Rusko. Pokles bude menší

Mezinárodní měnový fond (MMF) opět zlepšil výhled ruské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj v letošním roce sníží o 1,2 procenta namísto poklesu o 1,5 procenta, který fond předpovídal v květnu.

Fond ještě v dubnu očekával, že ruská ekonomika letos klesne o 1,8 procenta. Loni její výkon spadl o 3,7 procenta a zaznamenal nejvýraznější pokles od globální krize roku 2009.

Odhady vývoje ruské ekonomiky v poslední době zlepšila řada organizací a předpověď fondu mezi nimi zůstává relativně slabá. Podle ankety, kterou mezi analytiky provedla koncem června agentura Reuters, by Rusko mělo v letošním roce vykázat pokles jen o 0,6 procenta.

Pružná a efektivní reakce hospodářské politiky poskytla ekonomice polštář proti dvojímu otřesu nízkých cen ropy a sankcí.
Z vyjádření Mezinárodního měnového fondu k Rusku

Fond Moskvě nicméně doporučil, aby snižovala závislost ekonomiky na vývozu ropy a dalších energetických surovinách.

  • Ruská ekonomika klesla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 3,8 procenta. 
  • V letošním prvním čtvrtletí činil pokles hrubého domácího produktu 1,2 procenta. 
  • Za celý letošní rok nyní Mezinárodní měnový fond očekává pokles o 1,2 procenta (loni činil propad 3,7 procenta). Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládají snížení o 0,6 procenta. 



Rusko se už téměř dva roky potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Od února však ruská ekonomika získává vzpruhu díky oživení cen ropy. Pomáhá jí i posílení kurzu rublu, které přispělo k prudkému poklesu inflace a ke zvýšení reálných příjmů domácností.

MMF doporučil ruské centrální bance další normalizaci dosud přísné měnové politiky, kterou musela banka udržovat kvůli propadu kurzu rublu a kvůli vysoké inflaci. Tempo uvolňování politiky by ale mělo být postupné, uvedl fond. Na příští rok už měnový fond předpovídá, že se ruská ekonomika vrátí k růstu v tempu jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se začala zabývat novelou k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna po zhruba deseti hodinách od začátku jednání schválila program srpnové schůze, jejímž hlavním bodem je novela rozpočtových pravidel. Rozhodla o tom v úterý večer po sérii vystoupení zástupců opozice, kteří kromě sdílení výhrad k novele vetované prezidentem Petrem Pavlem navrhovali řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.