Ženeva – Hrozba měnové války, tedy cíleného oslabovaní měn řady zemí světa, přiškrtila oživení globálních investic. Spory o směnné kurzy zvyšují nejistotu, což investory odrazuje od investování v zahraničí, upozornil James Zhan z Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Podle údajů organizace se příliv přímých zahraničních investic ve druhém čtvrtletí snížil proti prvním třem měsícům o plných 25 procent.
„V nedávné době jsme byli svědky podstatného kolísání kurzů významných světových měn. Hrozí nebezpečí měnové války,“ prohlásil Zhan na brífinku ke čtvrtletní zprávě o vývoji přílivu investic. Podle něj se zdá, že ve druhém čtvrtletí kleslo proti běžné situaci reinvestování zisků v místech jejich tvorby a že nadnárodní firmy v obavách z oslabování měn raději své zisky ze zahraničí repatriovaly.
Devalvace měn motivované snahou o zlepšení konkurenceschopnosti jsou pro investice podle Zhana dvojsečnou zbraní. Mohou je na jedné straně přitáhnout, protože snížením hodnoty měny se zlevní investiční aktiva a zvýší exportní konkurenceschopnost země. Zároveň se tím však také sníží hodnota zisků zahraničních poboček, což naruší atraktivnost zahraničních investic pro nadnárodní společnosti.
Do měnové války se zapojila Čína i Japonsko
Napětí mezi měnami se v posledních týdnech dostává do popředí z toho důvodu, že se mnohé ekonomiky světa snaží omezit posilování svých měn a získat tak výhodu v mezinárodním obchodě. Například Japonsko v polovině září intervenovalo na devizovém trhu poprvé po šesti letech, protože stabilní růst jenu vůči dolaru ohrožuje oživování japonské ekonomiky, která je závislá na exportu.
Už léta přitom čelí kritice kvůli podhodnocení své měny i Čína. Zvláště Spojeným státům a Evropské unii se nelíbí, že slabý dolar dává neférovou výhodu čínským exportérům. Americká sněmovna reprezentantů dokonce už přijala zákon, který tamním úřadům umožní Čínu pokutovat, pokud kurz své měny neuvolní.
Čína: USA vypálily první výstřel v měnové válce
Čína se ovšem tlakům Spojených států brání. Tvrdí, že kdyby nechala jüan posilovat, vyvolalo by to vlnu bankrotů čínských exportních firem, které se i nyní jen s obtížemi drží v zisku. Dnes krom toho na USA zaútočily i oficiální čínské noviny. V komentáři na hlavní stráce lídra světové ekonomiky obvinily z toho, že to byl právě on, kdo vypálil první výstřel v měnové válce.
Li Siang-jang, šéf asijské sekce Čínské akademie sociálních věd, v komentáři tvrdí, že americká centrální banka tím, že skupuje dluhopisy a další aktiva, jen vytváří podmínky pro oslabování dolaru. Bez slabého dolaru by Spojené státy podle něj nemohly dostát cíli vytyčenému prezidentem Barackem Obamou, který do pěti let počítá se zdvojnásobením amerického exportu.
