Letos prudce dolů, příští rok rychle nahoru. Tak ministerstvo financí odhaduje vývoj hospodářství

Ministerstvo financí letos očekává kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze.

Při přípravě novely zákona o státním rozpočtu na konci března počítalo ministerstvo letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta. Sněmovna schválila zvýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun 24. března.

Ministerstvo v odhadech počítá zatím s tím, že se epidemii koronaviru podaří během druhého čtvrtletí zvládnout. V takovém případě by měla česká ekonomika v prvním a druhém čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní propad. V prvním čtvrtletí podle odhadu mezičtvrtletně klesne o 2,2 procenta a meziročně o 0,5 procenta.

Loni ekonomika stoupla podle dat Českého statistického úřadu z konce března o 2,5 procenta.

K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od druhé poloviny roku by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 procenta.
Z prognózy ministerstva financí

Odhad inflace ministerstvo v nové prognóze pro letošní rok zvýšilo a pro příští rok snížilo. Inflaci letos nově čeká 3,2 procenta a příští rok 1,6 procenta. „Riziko ve směru vyšší inflace spatřujeme v cenách potravin, rizikem ve směru nižší inflace je cena zemního plynu. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory,“ uvádí materiál.

Zároveň úřad počítá letos i příští rok s růstem nezaměstnanosti. „V souvislosti s pandemií koronaviru a propadem ekonomiky bude poptávka po práci výrazně slabší. Proti výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti by měl působit extrémně vysoký počet volných pracovních míst a též značný počet zaměstnaných cizinců, kteří zřejmě budou propouštěni přednostně,“ uvedlo.

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Přesná čísla ale zatím nezveřejnila. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již dříve uvedl, že pokles ekonomického výkonu by mohl být kolem pěti, ale i více procent.

Rovněž ekonomové letos předpokládají pokles ekonomiky. Zásadní nejistotou je ale podle nich délka trvání karanténních opatření. Odhady ekonomů tak počítají s propadem ekonomiky od zhruba čtyř do deseti procent. Na počátku roku, před koronavirovou pandemií, se většina ekonomů shodovala, že česká ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 11 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 18 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...