Krtek: Skokové zdražení jízdného kvůli prohrané arbitráži České dráhy neplánují

Nahrávám video

České dráhy (ČD) očekávají, že ještě letos jim na účet přiteče zhruba tři a čtvrt miliardy korun za převod nádraží, které obdrží od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Dalších 1,5 miliardy korun by mohly získat za převod prvních nástupišť. Zatím jde však pouze o odhad, ČD na tento majetek nemají vypracované cenové posudky. Potvrdil to host Otázek Václava Moravce předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek.

Chátrající nádraží jsou jako koule na noze státních Českých drah. Nikdo je neopravuje a dlouhá léta se řeší, komu mají patřit. V prosinci ale z vlády přichází jasné slovo – patnáct stovek nádraží poputuje z majetku drah do majetku Správy železniční dopravní cesty. Jen původní snahu o bezúplatnou transakci nahradil prodej. Ten měl drahám přinést více než šest miliard korun. Po zásahu Bruselu však má obchod mezi dvěma státními firmami hodnotu jen něco přes tři miliardy.

Převod nádraží za zhruba 3,3 miliardy korun schválila začátkem dubna dozorčí rada Českých drah. Nyní ho bude muset posvětit ještě řídící výbor dopravce. Podle předsedy představenstva Českých drah Pavla Krtka se kvůli tomu zřejmě svolá mimořádná schůze ještě v první polovině května. To znamená, že už v červnu by teoreticky dráhy mohly peníze na účtu mít. Nicméně v letošním hospodaření s nimi nepočítají.

„Tady se v minulosti sliboval prodej nádraží a také různé částky a my jsme od roku 2014 věřitelům i akcionářům přestali jakékoliv částky slibovat. V podnikatelském plánu to tedy není, ale pokud to nastane, je to význačný bonus,“ konstatuje Krtek s tím, že doufá, že se tak stane ještě během letošního roku. Peníze by primárně ČD chtěly použít na snížení zadlužení. Například refinancovat dluhopisové programy.

Celkové zadlužení za celou skupinu je asi 33 miliard korun, takže bychom ho o deset procent dokázali snížit. Ale zatím s těmi penězi nepočítáme, ale byl by to bonus.
Pavel Krtek
předseda představenstva společnosti České dráhy (ČD)

Deník E15 ve středu napsal, že manévry s drážními budovami neskončí ani po převodu nádraží do vlastnictví SŽDC, protože Českým drahám zůstanou pořád pozemky, které chce stát získat. Podle Krtka se jedná asi o pět set prvních nástupišť, která nejsou součástí současné transakce s drážními budovami.

„Musíme postupně. Prodáváme výpravní budovy a v další fázi se dořeší těchto pět set prvních nástupišť, protože ony se musí geometricky oddělit. A to je práce na rok, dva za desítky milionů korun a zaměstnáme tím plno geodetických společností v Česku,“ vysvětlil Krtek. Odhaduje, že tím by mohly dráhy získat dalších zhruba 1, 5 miliardy korun. Převod se tak podle něho neuskuteční dříve než za rok.

Dráhy za loňský rok vykázaly výraznou ztrátu, letos by se tak už stát nemělo

České dráhy ohlásily v pátek za loňský rok poměrně výraznou ztrátu ve výši 1,4 miliardy korun. Důvodem jsou zvýšené náklady v podobě nájmů náhradní autobusové dopravy, které si vyžádaly rozsáhlé výluky na železnici a prohraná arbitráž s dodavatelem lokomotiv, společností Škoda Transportation. Té České dráhy na základě prohrané arbitráže musely vyplatit zhruba 1,2 miliardy korun jako doplatek za pozdě odebrané lokomotivy a inflační navýšení.

Ztráty Českých drah
Zdroj: ČT24

„Nepovažuji výsledek za dobrý, ale provozní výsledky jsou lepší o pár set milionů než v roce 2014. Bohužel nás dostihly zděděná témata, jako je arbitráž se Škoda Transportation, kde jsme prohráli 1,2 miliardy korun. Očekávali jsme přitom, že doplatíme půl miliardy, ale ne už to, že budeme zavázání pravomocně doplatit 700 milionů korun inflačního navýšení. A také nás postihly samozřejmě výluky,“ vysvětluje Krtek.

Tři sta milionů korun totiž činily náklady spojené s náhradní dopravou a dvě stě milionů korun pak osobní náklady, jako přesčasy zaměstnanců spojené se zajišťováním náhradních spojů.

Podle Krtka však nemůžou ČD po SŽDC tyto náklady vymáhat, protože zpětně to nelze, jde o státní rozpočtovou organizaci. „Musíme se ponaučit pro rok 2016, kdy doufáme, že to nebude v takovém rozsahu. Pro tento rok to již máme sjednáno a doufáme, že se to podaří udržet,“ konstatuje Krtek. Podle něho je jednak rozsah výluk menší a už jsou také ukončené soutěže, které s tím souvisí, což znamená větší kontrolu ze strany SŽDC.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jízdné skokově kvůli prohrané arbitráži nezdraží

Kvůli nákladům spojeným s platbou Škodovce vloni v listopadu uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), že je možné, že bude nutné zvýšit cenu jízdného na železnici. To ale Krtek odmítl s tím, že dráhy podobné zdražování neplánují.

„Reálné je, že se od prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, ceny zvýší o inflaci. Jedna věc je totiž roční inflace procento dvě tři, ale udělat skokové zdražení jízdenek nepřipadá v úvahu,“ uvedl. A ani zde by nehovořil o celoplošném zdražení. „Máme konkurenci, je levnější benzín, diesel, je to i o obchodní politice, nemůžeme automaticky zdražovat,“ dodává Krtek.

Hospodářský výsledek společnosti zatím běží podle něho dle stanovených plánů. Osobní doprava je sice lehce v minusu, zmínil Krtek, protože má úrokové náklady ve výši miliardy korun ročně, celá skupina pak 1,3 miliardy korun, a to díky vysokému zadlužení z minulosti.

„Máme cíl, dostat osobní dopravu na nulu během tří let, tak je to v obchodním modelu, ale nesmí nás dostihnout žádné kauzy z minulosti, jako arbitráž se Škoda Transportation, což je smlouva z roku 2004 a spory začaly v roce 2012 po určitých jednostranných zápočtech pohledávek,“ říká Krtek.

A dodává, že každopádně rozhodčí nález považuje firma za skandální, podobně jako uvedl ministr dopravy Ťok, nicméně musí plnit pravomocná rozhodnutí soudu. „Jsme na burze, máme ratingy investiční agentury, nemůžeme si dovolit neplnit rozsudky soudu. Na druhou stranu jsou tam podány dvě žaloby. Jedna na zrušení celého rozhodčího nálezu, druhá na podjatost jednoho ze tří rozhodců,“ upřesnil Krtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 6 hhodinami

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
30. 9. 2026‌‌

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 9. 2026‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
30. 9. 2026‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.