Krtek: Skokové zdražení jízdného kvůli prohrané arbitráži České dráhy neplánují

Nahrávám video

České dráhy (ČD) očekávají, že ještě letos jim na účet přiteče zhruba tři a čtvrt miliardy korun za převod nádraží, které obdrží od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Dalších 1,5 miliardy korun by mohly získat za převod prvních nástupišť. Zatím jde však pouze o odhad, ČD na tento majetek nemají vypracované cenové posudky. Potvrdil to host Otázek Václava Moravce předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek.

Chátrající nádraží jsou jako koule na noze státních Českých drah. Nikdo je neopravuje a dlouhá léta se řeší, komu mají patřit. V prosinci ale z vlády přichází jasné slovo – patnáct stovek nádraží poputuje z majetku drah do majetku Správy železniční dopravní cesty. Jen původní snahu o bezúplatnou transakci nahradil prodej. Ten měl drahám přinést více než šest miliard korun. Po zásahu Bruselu však má obchod mezi dvěma státními firmami hodnotu jen něco přes tři miliardy.

Převod nádraží za zhruba 3,3 miliardy korun schválila začátkem dubna dozorčí rada Českých drah. Nyní ho bude muset posvětit ještě řídící výbor dopravce. Podle předsedy představenstva Českých drah Pavla Krtka se kvůli tomu zřejmě svolá mimořádná schůze ještě v první polovině května. To znamená, že už v červnu by teoreticky dráhy mohly peníze na účtu mít. Nicméně v letošním hospodaření s nimi nepočítají.

„Tady se v minulosti sliboval prodej nádraží a také různé částky a my jsme od roku 2014 věřitelům i akcionářům přestali jakékoliv částky slibovat. V podnikatelském plánu to tedy není, ale pokud to nastane, je to význačný bonus,“ konstatuje Krtek s tím, že doufá, že se tak stane ještě během letošního roku. Peníze by primárně ČD chtěly použít na snížení zadlužení. Například refinancovat dluhopisové programy.

Celkové zadlužení za celou skupinu je asi 33 miliard korun, takže bychom ho o deset procent dokázali snížit. Ale zatím s těmi penězi nepočítáme, ale byl by to bonus.
Pavel Krtek
předseda představenstva společnosti České dráhy (ČD)

Deník E15 ve středu napsal, že manévry s drážními budovami neskončí ani po převodu nádraží do vlastnictví SŽDC, protože Českým drahám zůstanou pořád pozemky, které chce stát získat. Podle Krtka se jedná asi o pět set prvních nástupišť, která nejsou součástí současné transakce s drážními budovami.

„Musíme postupně. Prodáváme výpravní budovy a v další fázi se dořeší těchto pět set prvních nástupišť, protože ony se musí geometricky oddělit. A to je práce na rok, dva za desítky milionů korun a zaměstnáme tím plno geodetických společností v Česku,“ vysvětlil Krtek. Odhaduje, že tím by mohly dráhy získat dalších zhruba 1, 5 miliardy korun. Převod se tak podle něho neuskuteční dříve než za rok.

Dráhy za loňský rok vykázaly výraznou ztrátu, letos by se tak už stát nemělo

České dráhy ohlásily v pátek za loňský rok poměrně výraznou ztrátu ve výši 1,4 miliardy korun. Důvodem jsou zvýšené náklady v podobě nájmů náhradní autobusové dopravy, které si vyžádaly rozsáhlé výluky na železnici a prohraná arbitráž s dodavatelem lokomotiv, společností Škoda Transportation. Té České dráhy na základě prohrané arbitráže musely vyplatit zhruba 1,2 miliardy korun jako doplatek za pozdě odebrané lokomotivy a inflační navýšení.

Ztráty Českých drah
Zdroj: ČT24

„Nepovažuji výsledek za dobrý, ale provozní výsledky jsou lepší o pár set milionů než v roce 2014. Bohužel nás dostihly zděděná témata, jako je arbitráž se Škoda Transportation, kde jsme prohráli 1,2 miliardy korun. Očekávali jsme přitom, že doplatíme půl miliardy, ale ne už to, že budeme zavázání pravomocně doplatit 700 milionů korun inflačního navýšení. A také nás postihly samozřejmě výluky,“ vysvětluje Krtek.

Tři sta milionů korun totiž činily náklady spojené s náhradní dopravou a dvě stě milionů korun pak osobní náklady, jako přesčasy zaměstnanců spojené se zajišťováním náhradních spojů.

Podle Krtka však nemůžou ČD po SŽDC tyto náklady vymáhat, protože zpětně to nelze, jde o státní rozpočtovou organizaci. „Musíme se ponaučit pro rok 2016, kdy doufáme, že to nebude v takovém rozsahu. Pro tento rok to již máme sjednáno a doufáme, že se to podaří udržet,“ konstatuje Krtek. Podle něho je jednak rozsah výluk menší a už jsou také ukončené soutěže, které s tím souvisí, což znamená větší kontrolu ze strany SŽDC.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jízdné skokově kvůli prohrané arbitráži nezdraží

Kvůli nákladům spojeným s platbou Škodovce vloni v listopadu uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), že je možné, že bude nutné zvýšit cenu jízdného na železnici. To ale Krtek odmítl s tím, že dráhy podobné zdražování neplánují.

„Reálné je, že se od prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, ceny zvýší o inflaci. Jedna věc je totiž roční inflace procento dvě tři, ale udělat skokové zdražení jízdenek nepřipadá v úvahu,“ uvedl. A ani zde by nehovořil o celoplošném zdražení. „Máme konkurenci, je levnější benzín, diesel, je to i o obchodní politice, nemůžeme automaticky zdražovat,“ dodává Krtek.

Hospodářský výsledek společnosti zatím běží podle něho dle stanovených plánů. Osobní doprava je sice lehce v minusu, zmínil Krtek, protože má úrokové náklady ve výši miliardy korun ročně, celá skupina pak 1,3 miliardy korun, a to díky vysokému zadlužení z minulosti.

„Máme cíl, dostat osobní dopravu na nulu během tří let, tak je to v obchodním modelu, ale nesmí nás dostihnout žádné kauzy z minulosti, jako arbitráž se Škoda Transportation, což je smlouva z roku 2004 a spory začaly v roce 2012 po určitých jednostranných zápočtech pohledávek,“ říká Krtek.

A dodává, že každopádně rozhodčí nález považuje firma za skandální, podobně jako uvedl ministr dopravy Ťok, nicméně musí plnit pravomocná rozhodnutí soudu. „Jsme na burze, máme ratingy investiční agentury, nemůžeme si dovolit neplnit rozsudky soudu. Na druhou stranu jsou tam podány dvě žaloby. Jedna na zrušení celého rozhodčího nálezu, druhá na podjatost jednoho ze tří rozhodců,“ upřesnil Krtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 28 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...