Krize změní automobilový průmysl k nepoznání

Praha - Automobilový průmysl se kvůli hospodářské krizi změní k nepoznání. Během krize už jen v USA zkrachovalo 22 automobilek. Ty zbylé se v budoucnu zaměří více na rozvojové trhy a zejména na nejrychleji rostoucí sektor malých a levných vozů. Fáze slučování a fúzí, po kterých by podle šéfa Fiatu Sergia Marchionneho mělo na trhu zůstat jen pět velkých automobilek, začne později. Tvrdí to studie společnosti KPMG, její partner Jan Linhart hovořil ve studiu ČT24 o podrobnostech.

„Dotkne se to každé země,“ upozorňuje Linhart na restrukturalizaci odvětví. Nejhorší situace je podle něj v Americe, která doplácí na dlouhodobé podceňování problémů. „V Evropě je ta situace o něco lepší, i když samozřejmě automobilový průmysl je globální, a proto i na Evropu těžce dopadá ekonomická krize,“ říká.

I Čína zaznamenala koncem loňského roku propad prodejů, ale tamní trh dokázaly rozhýbat přímé dotace a daňové úlevy, které schválila tamní vláda. „Úlevy směřovaly spíše na pořízení aut s menšími motory, nebo prostě auta, která nahradí současné zastaralé typy, které se v Číně používají především na venkově,“ potvrzuje Linhart.

6 minut
Rozhovor s Janem Linhartem
Zdroj: ČT24

Trh změní i automobilky z rozvojových zemí 

Přes rozsáhlou vlnu bankrotů a předpokládané fúze si Linhart nemyslí, že by se automobilový trh měl stát záležitostí pěti velkých výrobců, jak předpovídá šéf Fiatu. „Na druhé straně se nám na trhu objevují noví hráči. Firmy, které byly ještě před pěti lety naprosto neznámé a dnes hrají poměrně zásadní roli. Jsou to firmy z Indie, Číny a některých dalších trhů,“ podotýká.


Právě indická automobilka Tata dokázala svým superlevným vozidlem Nano docílit změny v myšlení v celém sektoru. „I velcí hráči na automobilovém trhu si uvědomili, že toto je cesta. Zákazníka nezískají tím, že budou nadále vylepšovat své stávající modely, ale že nabídnou i určitou nízkorozpočtovou alternativu rozvojovým zemím,“ všímá si Linhart.

Přesto si Linhart nemyslí, že by se napříště na trhu objevovala pouze miniauta. „Dojde zřejmě k větší segmentaci trhu. Trh velkých automobilů samozřejmě i nadále zůstane, bude se vyvíjet cestou technické dokonalosti,“ uzavírá Linhart s tím, že běžná populace se zaměří na malá a levná auta a tento sektor poroste nejrychleji.

Předseda představenstva indické automobilky Tata Ratan Naval Tata představil 3. března na 79. mezinárodním autosalonu v Ženevě inovovanou verzi vozu Nano.
Zdroj: ČTK/René Fluger

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...