Poslanci schválili novelu zákona, která mění rozpočtové určení daní ve prospěch krajů. Z vybrané DPH získají o více než procento víc než nyní a vrátí se na úroveň před rokem 2011. Na programu měla sněmovna naplánováno i projednání elektronické evidence tržeb ve třetím čtení, to se ale nestihlo. Normu má každopádně koalice zařazenou i na mimořádnou schůzi příští úterý.
Příjmy krajů z vybrané daně z přidané hodnoty se od příštího roku nejspíš zvýší zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z DPH 7,86 procenta, nově by měly mít podle vládní novely 8,92 procenta.
„Krajům nic nepřidáváme, vracíme jim jen to, co jim ODS a TOP 09 sebrala,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Příjmy krajů z daní se tak mají vrátit do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na daňových výnosech snížen. Pro vládní návrh hlasovalo 160 ze 161 přítomných poslanců, jeden se zdržel. Schválenou předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna nepodpořila po tříhodinové debatě návrhy pravicové opozice, podle nichž by si na úkor státu polepšily i obce. Poslankyně za TOP 09 Věra Kovářová (STAN) hovořila v souvislosti s vládní předlohou o diskriminaci obcí. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by se dvoumiliardová úspora v návrhu státního rozpočtu pro příští rok ve prospěch obcí našla.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ovšem v současnosti není důvod příjmy obcí zvyšovat; rostly už v minulosti a rostou i zůstatky na jejich běžných účtech. Zástupci koalice ale připouštějí, že v budoucnu, možná už příští rok, se změn zákona ve svůj prospěch obce dočkají.
- Hlasovat se má o vyšším zdanění hazardu. Sazby mají poskočit až na 28 procent místo současných 20. Na 80 korun se pak zvedá denní poplatek za automat.
- Dalším bodem bude jednorázový příspěvek důchodcům. Sněmovna rozhodne, jestli dostanou 1000, nebo 1200 korun. Ve hře je také vyšší valorizace penzí.
- Poslanci se začnou zabývat daňovým zvýhodněním rodin s více dětmi. U druhého potomka má úleva stoupnout o 1200 korun ročně, u třetího a dalších o 3600.
- A také elektronická evidence tržeb. Příští rok by ji nejdřív mělo začít používat asi 60 tisíc hoteliérů, restauratérů a hostinských. Časem se připojí i obchodníci, těch je asi čtvrt milionu.
Co se ale nakonec k diskusi vůbec nedostalo, byla elektronická evidence tržeb (EET). Další řádná schůze je přitom až na konci listopadu. Je proto velmi pravděpodobné, že EET bude chtít koalice prosadit na některé z mimořádných schůzí. Ta nejbližší bude už v úterý.
Část opozice ale tvrdí, že si za odsouvání evidence může koalice sama. „Jestli někdo dělá chaos ve sněmovně, tak je to koalice. Podívejme se na průběh dnešního jednání - body, které si sami zařadili, pak přerušují,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. A s tím v podstatě souhlasí i komunisté. „Pravicová opozice používá obstrukcí. Já jim docela rozumím, protože v tom jednání je docela velký chaos,“ dodává předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
„To, že je tady velmi turbulentní prostředí v oblasti legislativy – že se neustále mění a nevíme, na co se máme připravit - to je celkem běžná záležitost,“ dodává prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Informace o zdravotnících sjednotí registr
Ministerstvo zdravotnictví má nyní nakročeno k tomu, aby opět získalo registr zdravotníků. Oproti minulosti bude ale neveřejný. Původní registr zanikl před třemi lety kvůli nálezu Ústavního soudu, jenž zrušil databázi zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků. V prvním čtení podpořila vznik evidence novelou zákona o zdravotních službách Poslanecká sněmovna.
Bez registru je podle ministerstva obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro občany nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity. Poslanec Milan Brázdil (ANO) ale upozornil na to, že seznam lékařů má Česká lékařská komora. Je tak otázkou, zda má smysl jej zdvojovat.
Novela rovněž zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Údaje, které poskytnou, mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad z veřejného zdravotního pojištění.
„Je třeba důsledně dbát na to, aby údaje byly pod kontrolou a pod ochranou. Jsou tam velmi citlivá data,“ upozornil lidovec Ludvík Hovorka. Je podle něho důležité, že dohled bude mít státní organizace, Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Poslanci záchranu starožitností a využití peněz z malé privatizace
Dolní komorou rovněž prošla novela, která má pomoci k dohledávání a navracení nezákonně vyvezených uměleckých předmětů nebo starožitností zpět do Česka.
Zákonodárci schválili i legislativu, která má umožnit použití zbytku peněz z takzvané malé privatizace na pokrytí části očekávaného schodku důchodového pojištění. Aktuálně by mohlo ministerstvo financí využít zhruba 3,9 miliardy koru.
