Ještě v únoru česká měna posilovala na dohled hranice 25 korun za euro, pak však nabrala opačný směr a nyní je téměř u 26 korun. Ve středu by jí mohla dát Česká národní banka impulz k oživení – to v případě, že by centrální bankéři zvýšili úrokové sazby. Redakce ČT24.cz se ptala ekonomů, zda se tak podle nich opravdu stane. Jedna změna je jistá už nyní: tentokrát se oproti běžnému čtvrtku sejde rada ČNB již ve středu.
Centrální banka bude rozhodovat za situace, kdy je trh práce přehřátý, mzdy výrazně rostou a koruna je slabší, než ČNB očekávala. „To znamená, že ekonomika není chlazena silnější korunou, což dává prostor k dřívějšímu zvyšování sazeb,“ soudí hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Odhaduje proto, že ČNB nebude další růst sazeb odkládat a rozhodne o něm tuto středu.
Stejný názor má i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda, který očekává zvýšení základní úrokové sazby z 0,75 procenta na jedno procento.
Oproti tomu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček má stále za nejpravděpodobnější, že k růstu sazeb dojde až v srpnu. Členové bankovní rady budou mít v tu dobu už novou makroekonomickou prognózu. Pokud by přesto došlo k dřívější změně, stálo by za tím podle něho právě výrazné oslabování koruny vůči euru.
Tuto nejistotu trhu, jak rozhodne ČNB, vyzdvihuje i hlavní ekonom Generali Investmensts CEE Radomír Jáč. Sám dlouho tipoval srpnový termín, nyní však spíše očekává změnu již na červnovém zasedání.
„Nejistota na trhu je výrazná a ani bankovní rada nebude podle mého názoru jednomyslná,“ domnívá se. Jedna část rady podle něho bude chtít vyčkat na prognózu, navíc s vědomím, že v letošním prvním čtvrtletí byl růst hrubého domácího produktu menší, než se čekalo. Druhá část rady by mohla upřednostit dřívější rozhodnutí právě s přihlédnutím ke kurzu koruny a vyšší inflaci.
Naopak těsné rozhodnutí ve prospěch zachování stávající situace očekává ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Sazby se podle něho budou měnit až v srpnu, a to na jedno procento. „ČNB jednoznačně naznačí, že toto plánuje,“ odhadl středeční výsledek.
V případě, že centrální bankéři sazbu zvýší již nyní, shodují se analytici, že by koruna měla posílit. „Koruna by posílila v řádu 20 až 30 haléřů,“ uvedla ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
Podle Jáče by pak mohla v červenci atakovat úroveň 25,50 za euro. Přípomíná však, že koruna už je nějaký čas pod globálním vlivem, který má obecně negativní vliv na středoevropské měny (vývoj na měnovém páru euro–dolar, opatrnost investorů vůči měnám rozvíjejících se ekonomik). I přes případné povzbuzující zvýšení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu tak budou tyto negativní vnější vlivy nadále přítomny.
„Větší síle koruny v poslední době brání i nejistoty kolem vývoje některých rozvíjejích se zemí (Turecko, Argentina), které negativně dopadají i na ostatní země v této kategorii včetně České republiky,“ dodal zakladatel a investiční stratég fondu NWD Global Multi Asset Štěpán Tvrdý.
Mírné posílení koruny při růstu sazeb předpokládá Seidler, „protože trh už částečně s tímto vývojem počítá“. To předpokládá i Kovanda. Upozorňuje však, že pokud nebude mít toto posilování další podporu v podobě pokračujících prázdninových slovních intervencí představitelů ČNB ve prospěch silnější koruny, bude to jen krátkodeché.
Nic se nemění, koruna padá
Pokud by ke zvýšení sazeb ve středu nedošlo a nezaznělo by ani varování, že sazby budou zvýšeny, soudí Šichtařová, že koruna nebude vůbec reagovat, nebo dokonce oslabí. To v případě, že budou globální trhy nervózní.
„Pokud by ČNB ponechala sazby na současné úrovni, bylo by to pro trh zklamáním a koruna by patrně dále oslabila směrem k hranici 26 korun za euro,“ soudí také Seidler.
Od listopadu 2013 do dubna 2017 držela Česká národní banka kurz české měny uměle ve slabším kurzu než 27 korun za euro. Činila tak intervencemi na devizovém trhu (nakupovala eura, aby oslabila korunu), vydala na to celkově více než dva biliony korun. Na tuto její akci dodnes panují mezi odborníky rozporuplné názory.
