Praha – Miliardy korun utratili v posledních letech vodohospodáři za stavby, které měly podpořit říční dopravu. Některé projekty se přitom významně prodražily, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Vliv na vodní dopravu byl ale podle kontrolorů takřka nicotný – podíl lodí na celkovém objemu nákladní dopravy v Česku se dlouhodobě pohybuje pod půl procentem. Nedostatečný vliv miliard investovaných do říční dopravy uznává i ministerstvo dopravy, podle kterého je znehodnotila neexistence děčínského jezu.
Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval průběhem a vlivem tří dopravních staveb na českých řekách – rekonstrukcí železničního mostu přes Labe v Kolíně, splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou a modernizací přístavu v ústeckém Vaňově. Jeho pracovníci zjistili, že se stavby prodražily až o stovky milionů korun, což ministerstvo bez připomínek schvalovalo, došlo i k porušení zákona o veřejných zakázkách, skutečný vliv staveb na vodní dopravu přitom kontroloři nezaznamenali. Zvýšení cen nešlo podle NKÚ na bedra současného vedení ministerstva, zdražení schválilo již v roce 2008, kdy ho vedl Aleš Řebíček.
Rekonstrukce kolínského železničního mostu měla zvýšit kapacitu labské dopravní cesty zvýšením jeho podjezdné výšky na 5,25 metru. Původně schválené investiční náklady činily 800 milionů korun, stavba se však prodražila až na 1,2 miliardy. Podle NKÚ za dramatickým zvýšením nákladů stály investice, které s lodní dopravou vůbec nesouvisely, z rozpočtu přestavby mostu se totiž nakonec platila především modernizace železničního uzlu. Rozvoji dopravy na Labi tak má podle závěrečného účtu posloužit například rekonstrukce dvou nástupišť kolínského nádraží či dosazení nového osvětlení a informačního systému na nádraží.
Kontroloři kritizovali ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury, že se dostatečně nezabývaly hospodárností vícenákladů. „SFDI se v případě výdajů, které byly označeny za nezpůsobilé k financování z Operačního programu Doprava, nezabýval jejich uznatelností pro financování z rozpočtu SFDI,“ stojí v závěrečné zprávě kontrolorů. Ředitelství vodních cest potom při zadávání prací navíc porušilo zákon o veřejných zakázkách, uvedl NKÚ. Rekonstrukci kolínského mostu v minulosti kritizovala i Evropská komise, podle které byla stavba předražená.
Zhruba na částce, ze které začínal růst rozpočet rekonstrukce kolínského mostu, skončil růst výdajů za splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou. Stálo 880 milionů korun. Stavba se postupně prodražila trojnásobně. Ministerstvo dopravy s navyšováním rozpočtu podle NKÚ souhlasilo, aniž se příčinami nárůstu zabývalo. Podobná situace nastala i při rekonstrukci vaňovského přístavu, která měla stát 69 milionů korun a nakonec přišla téměř na dvojnásobek. „Hodnocení ekonomické efektivnosti bylo zpracováno s uvažováním blíže neodůvodněného předpokladu skokového nárůstu využití labské vodní cesty pro přepravu kontejnerů, nadrozměrných nákladů a sypkých substrátů,“ upozornili kontroloři.
Výsledek staveb podle NKÚ není poznat. Podíl lodní dopravy se na celkovém objemu nákladní dopravy v Česku dlouhodobě pohybuje pod půl procentem a nezvyšuje se, stálé zůstává také množství přepraveného nákladu.
Podle mluvčího ŘVC Jana Bukovského úřad nepřišel s novými věcmi. Upozornil, že ředitelství již přijalo řadu opatření. „Od konce loňského roku máme nové mechanismy a nové personální obsazení. Už by se to nemělo opakovat,“ zdůraznil mluvčí.
Mizivý vliv miliard investovaných do infrastruktury připouští i ministerstvo dopravy. Další investice do modernizace labské vodní cesty pro nákladní dopravu podle něj postrádají smysl, pokud nebude dokončen projekt Plavební stupeň Děčín. Stavba jezu v Děčíně je přitom dlouhodobě nejistá. Nedaří se mu získat příznivý posudek vlivu na životní prostředí, čelí protestům ekologických organizací a jeho výstavba byla již několikrát odložena. V současné době je naplánována až na roky 2018 až 2021.
