Klienti zkrachovalé kampeličky si za první den vyzvedli půl miliardy

Praha – Lidé, kteří si spořili u zkrachovalé záložny WPB Capital, si můžou ode dneška vyzvednout své peníze na pobočkách České spořitelny. Ta jim vyplatí téměř tři miliardy korun. WPB Capital byla třetí největší kampelička u nás a o svou licenci přišla letos v červnu. Během prvního dne si přišlo vyzvednout své vklady 563 klientů, celkově vybrali přes 485 milionů korun. Jednoznačně převažují bezhotovostní výplaty.

„Záložna WPB Capital podnikala řadu nezákonných kroků. Česká národní banka pravomocně odejmula povolení společnosti WPB Capital působit jako družstevní záložna. A právní moci to nabylo 24. června,“ uvedl v červnu mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann.

U WPB Capital, která v Česku působila patnáct let, si své úspory ukládali zejména drobní střadatelé. Celkově svěřilo kampeličce 11 000 klientů kolem pěti miliard korun. Podle České národní banky se záložna dostala do problémů poté, co poskytla milionové úvěry účelově založeným obchodním společnostem. WPB pak získala peníze nazpět ve formě členských vkladů. Vedle toho záložna nakupovala také nepovolené typy cenných papírů.

Většina klientů nicméně o své úspory nepřijde. Ode dneška po dobu následujících tří let si může skoro 7 000 lidí vybrat náhradu svých pojištěných vkladů na pobočkách České spořitelny, kam musejí přijít osobně a prokázat se občanským průkazem nebo pasem. Průměrná výše vkladu na jednoho klienta mírně přesahuje 400 000 korun.

„Každý klient má nárok na náhradu vkladu ve výši 100 % svého vkladu včetně úroků, které naběhly do dne 18. 9. 2014. V případě, že klient měl více finančních prostředků, než je protihodnota částky 100 tisíc euro, tedy 2 752 000 korun, tak ta náhrada mu již nebude vyplacena,“ vysvětluje výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Pokud mají klienti u kampeličky vyšší částku, musí si o peníze nad určenou sumu nárokovat v insolvenčním řízení. Nejvíc klientů měla WPB v Praze a ve středních Čechách, ale své úspory si mohou vybrat i střadatelé ze zahraničí, tedy hlavně ze Slovenska a Německa. Pro Fond pojištění vkladů je výplata vkladů klientům WPB Capital čtvrtou nejvyšší v jeho dvacetileté historii. Před zahájením výplat měl fond k dispozici 20,3 miliardy korun.

WPB a Metropolitní spotřitelní družstvo jsou zatím poslední dvě záložny, které u nás během uplynulých dvanácti měsíců skončily. Celkový počet kampeliček působících na českém trhu tak klesl na jedenáct. Koncem 90. let, kdy byl fenomén družstevních záložen na vrcholu, jich v Česku fungovalo až 127. Během následné vlny bankrotů přišli střadatelé o miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...