Praha/Berlín – Mysleli jste, že ke zřízení bankovního účtu potřebuje občanský průkaz? Omyl. Zatímco občanku úřady svěří dětem až v 15 letech, bankovní účet a k němu i platební kartu mohou mít děti mnohem dříve – třeba už od narození. Má ale účet v tak brzkém věku pro svého majitele vůbec nějaký přínos? Nebo je to jen záležitost image rodičů, kteří vidí v brzkém zařazení svých ratolestí do světa dospělých jistou prestiž?
Bankovní účty pro děti se v posledních letech staly ve vyspělých evropských zemích samozřejmostí. Kupříkladu v Německu leží jen na účtech dětí ve věku mezi šesti a 13 lety tři miliardy eur (více než 77 miliard korun), spočítala studie nakladatelství Egmont Ehapa. To odpovídá více než 1,5násobku ročního rozpočtu českého ministerstva dopravy.
Své účty ale mohou mít i novorozenci. Rodiče miminku zřizují bankovní konto například proto, aby měli kam ukládat finanční dary od prarodičů. V Německu jsou navíc vklady na dětských kontech až do výše 8 841 eur ročně osvobozeny od daně. Štědré jsou německé finanční ústavy k dětem i na úrocích. Některé nabízí 3 nebo dokonce 4procentní zhodnocení. „Když má člověk u nějaké banky konto už jako dítě, zůstává jí většinou věrný i v dospělosti,“ vysvětlila důvod, proč banky dětské klienty zvýhodňují, finanční poradkyně Sigrid Herbstová.
Stejně to vidí i české banky, i když tak vysoké úročení jako v Německu u nich nenajdeme. Obvykle zhodnotí vklady na dětských kontech jen o 2 nebo 2,5 procenta ročně, vesměs ale jen do částky 30 tisíc korun. Má-li dítě na účtu více peněz, padá úrok takřka k nule. Podobné podmínky jsou běžné například ve Francii. A ještě nižší úročení nabízí nejmenším španělské banky – obvykle jen 1 nebo 1,5 % ročně. I tak si ale děti stále sáhnou na lepší podmínky než dospělí.
A možná právě proto získávají dětská konta na popularitě nejen v západní Evropě, ale i v Česku. Desítky tisíc dětských klientů už přilákala například GE Money Bank. Na 30 tisíc dětí má účty také u České spořitelny. „Máme i klienty, kterým ještě není ani rok,“ informovala mluvčí spořitelny Klára Pačesová. Další oslovené banky však údaje o počtu dětských klientů tají, stejně tak jako to, kolik si nejmenší střadatelé v průměru naspoří.
Účty pro děti pod drobnohledem
Experti z oblasti psychologie či vzdělávání se bankovním účtům pro děti většinou nebrání. Zároveň ale dodávají, že je třeba brát je s rozumem. „Z psychologického hlediska je malému dítěti ještě ani ne na prvním stupni základní školy bližší něco konkrétního než virtuálního. Neměli bychom proto opomenout takové to 'já si na tu korunku sáhnu, dám ji paní prodavačce, ona mi dá zmrzlinu'. Tuto etapu bychom neměli přeskakovat,“ zdůraznil v rozhovoru pro portál ČT24 dětský psycholog Václav Mertin.
Příliš brzký začátek „hry s virtuálními penězi“ může být pro děti dokonce nebezpečný. Zvlášť podle ekonomů není dobře, když jsou peníze jen virtuální a s těmi papírovými se člověk téměř nesetká. „Šustění papírových peněz v lidech vyvolává přirozenou potřebu k šetrnosti. Když jsou peníze imaginární, nemůžu si na ně sáhnout, tak k nim nemám vztah. To vyvolává tendence k nesmyslným nákupům,“ varuje Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com
Rodiče také musí mít na paměti, že finanční gramotnost nespočívá zdaleka jen ve schopnosti vybrat peníze z bankomatu nebo zaplatit nákup kartou. „Pro rozvoj finanční gramotnosti dítěte je víc než založení účtu důležité to, jestli se dítě učí rozumět hodnotě peněz. Co kolik stojí, co si za kolik mohu koupit, jak dlouho si na danou věc musím šetřit,“ zdůrazňuje Stanislava Křížová, manažerka projektu Rozumíme penězům, jehož cílem je zvyšování finanční gramotnosti dětí. Z tohoto pohledu je mnohem důležitější, že dítě dostává nějaké kapesné a chce-li si něco koupit, musí na to nějakou dobu šetřit, než forma, tedy to, zda svým ratolestem rodiče posílají peníze na účet nebo jim je dávají v hotovosti.
Účet pro mimino? Absurdita!
Pro dítě v peřince podle odborníků účet přínos nemá. „Výběr účtu a vztah dítěte k bankovním institucím bych co nejvíce oddaloval, protože tyto instituce umí manipulovat s lidmi prostřednictvím reklamy, slibují hodně za málo peněz. To není z hlediska výchovy dítěte dobře, lákavé reklamě navíc dítě podlehne snáze než dospělý,“ upozornil Nacher. Považují-li rodiče konto pro dítě za nezbytnost, měli by si tak alespoň hlídat, jakým způsobem banka s jejich potomkem komunikuje. A v případě, že nejsou s jejím přístupem spokojeni, raději okamžitě účet převést jinam.
Ani z hlediska výchovy dětí k finanční gramotnosti není se založením konta kam spěchat. V předškolním věku jim v tomto ohledu vlastní účet nic nepřinese. Podle Mertina jde spíš jen o imageovou záležitost rodičů. Po bankovním účtu je proto vhodné sáhnout až na prvním stupni základní školy, tedy v době, kdy se dítě začíná v oblasti financí poprvé komplexně vzdělávat.
„Od třetího, čtvrtého ročníku se děti ve škole seznamují s úlohou banky, že v bance se spravují finance a děti se na modelových příkladech učí o penězích přemýšlet. A právě v tomto věku může mít založení účtu význam v tom, aby si děti nemyslely, že když rodiče nemají peníze, tak dojdou k bankomatu a tam ty peníze vždycky jsou,“ míní Křížová. Situace v Česku je přitom podle ní alarmující. Jak ukázal průzkum společnosti AISIS, bankomat za tiskárnu peněz považuje každý pátý žák druhého stupně základní školy.
Při rozhodování o tom, kdy dítěti založit účet, ale musí rodiče zvážit nejen obecná doporučení, ale také konkrétní situaci svého dítěte. Jinými slovy, co jeden zvládne v šesti letech, může být pro jiného ještě ve dvanácti nepřekonatelný problém. „Někteří rodiče mají zkušenosti, že když dají svému dítěti peníze, tak to někde zapomene, ztratí. V takových případech bych s účtem počkal, až začne dítě třeba na druhém stupni základní školy nebo klidně až na střední škole dojíždět do školy dál a do té doby více vyspěje,“ radí rodičům Mertin.
Hra o stokoruny
Když už svým ratolestem rodiče účet zřídí, neměli by na něj posílat žádné horentní sumy. Padesátikoruny nebo stokoruny bohatě postačí, a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je bezpečnost. Na tu dbají u dětských účtů i samy banky. Většina těch českých kupříkladu nevydá platební kartu dítěti mladšímu osmi let a omezený mají děti přístup také k internetovému bankovnictví. „Dětskými kartami se nedá platit u obchodníků ani na internetu a měsíční limit pro výběry z bankomatů lze nastavit na přijatelnou částku - od 100 Kč,“ nastínila mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Další důvod, proč by rodiče neměli posílat dětem na účet desetitisíce, je výchovný. „Ta částka by neměla být taková, že cokoliv dítě napadne, to si z kapesného pořídí. Dítě by se mělo naučit šetřit si na něco delší dobu,“ říká Mertin.
Chtějí-li rodiče svému dítěti spořit větší sumy například na studia nebo na to, aby jim usnadnili vstup do samostatného života v dospělosti, je lepší sáhnout po produktech, které jsou určeny k dlouhodobějšímu spoření. Kromě například dětské vkladní knížky může takovým produktem být i třeba stavební spoření. To dnes podobně jako běžné účty pro děti nabízí úrok ve výši dvou procent, navíc bez omezení výše naspořené částky. Kromě toho se k naspořeným penězům připisuje každoročně státní podpora až ve výši 2 000 korun za rok.
