Praha – Hospodářská komora se brání nařčení z falšování dokumentů, na jejichž základě podle Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) získala peníze z evropských fondů. Tvrdí, že podmínky veřejné zakázky splnila a navíc podléhala kontrole ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud se chyby prokážou, může za ně Brusel udělit Česku pokutu v řádu stovek milionů korun. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál.
Hospodářská komora (HK) měla údajně zfalšovat čestná prohlášení několika lidí, o kterých tvrdila, že pro ni budou pracovat jako odborníci na evropské dotace. Jednalo se o projekt na kontrolu čerpání peněz z operačního programu Podnikání a inovace. Dotyčné osoby ale nevěděly o tom, že by měly s komorou spolupracovat. Ta se rozhodla podezření vyvrátit.
„Pokud existuje jakési podezření, nechť je řádně a urychleně prošetřeno. HK ČR je připravena poskytnout maximální součinnost. Důrazně se ohrazujeme proti tomuto nařčení, které poškozuje dobré jméno HK ČR,“ uvedla komora v prohlášení. Podle zdrojů Radiožurnálu nicméně měl šéf komory Petr Kužel falšování v minulosti přiznat (čtěte víc).
Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že komora stanovená pravidla neporušila. Experti, které vybrala pro kontroly konkrétních zakázek, totiž pracovali pod vedením pracovníků úřadu.
Česko za loňský rok přijde o deset miliard
Česká republika přijde o deset miliard korun z evropských fondů, které nestihla vyčerpat z limitu pro loňský rok. Původně přitom ministerstvo odhadovalo ztrátu za loňský rok až na 30 miliard. „Roční limit čerpání byl loni splněn z 97 procent. V tuto chvíli to vypadá, že míra nedočerpání bude nejvýše 12 miliard korun. Nicméně stále ještě jednáme s Evropskou komisí o dalších výjimkách u projektů zpožděných kvůli loňským povodním a průtahům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže je pravděpodobné, že konečná částka bude ještě nižší,“ prohlásil první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun s tím, že ve hře zůstávají projekty za celkem dvě miliardy.
„V průběhu plnění zakázky dodávala komora experty například na účetnictví, stavebnictví a podobně. Ti poskytovali součinnost pracovníkům ministerstva průmyslu a obchodu při kontrole fyzické realizace. Kontroly byly vedeny pracovníky ministerstva. Z tohoto důvodu odmítáme zpochybňování kontrol z hlediska jejich dostatečné nezávislosti a možného střetu zájmů,“ řekl Radiožurnálu Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva.
Podle ředitele resortního odboru koordinace strukturálních fondů Břetislava Grégra byly kontroly prováděny v souladu s evropskou legislativou. „Jestli je tam něco podvodného, to teď šetří Policie České republiky,“ uvedl Grégr v rozhovoru pro ČT s tím, že ministerstvo poskytuje vyšetřovatelům veškerou dokumentaci a součinnost.
OLAF (Office européen de lutte antifraude/Evropský úřad pro boj proti podvodům) je jakousi unijní obdobou tuzemského Nejvyššího kontrolního úřadu. Má za úkol chránit finanční zájmy Evropské unie, vyšetřuje především podvody a korupci související s evropskými penězi.
Úřad je součástí Evropské komise, ale ve své činnosti je nezávislý. Za patnáct let fungování se díky jeho kontrolám do rozpočtu EU podařilo vrátit přes 1,1 miliardy eur a byly uděleny tresty odnětí svobody v celkové délce 900 let.
Výsledky vyšetřování už OLAF předal Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které spis postoupilo Městskému státnímu zastupitelství v Praze. „Byl vydán příkaz k prověření skutkových okolností popsaných v trestním oznámení úřadu OLAF, zakládajících důvodné podezření ze spáchání trestných činů,“ sdělila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
Podnikatelů čerpajících peníze z operačního programu Podnikání a inovace by se podle ministerstva průmyslu vyšetřování zatím dotknout nemělo. „Rádi bychom důrazně upozornili žadatele, že operační program Podnikání a inovace nepřestal proplácet dotace podnikatelům, ani přijímat programy z výzev vyhlášených v prosinci jako jsou Rozvoj, inovace a strategické služby,“ dodal Matys.
Česko v současnosti s Evropskou komisí vyjednává o výši korekce, tedy pokuty za chyby a podvody v čerpání peněz z operačního programu. Suma by se mohla vyšplhat až na několik stovek milionů korun. Podle zdrojů bruselského zpravodaje rozhlasu Ondřeje Housky se na podvod přišlo nejspíš na základě anonymního udání.
