Káhira/Londýn – Současné nepokoje v Egyptě zřejmě přinesou další problémy tamní ekonomice. Negativní dopad se očekává zejména v oblasti cestovního ruchu, výpadky produkce však hrozí i průmyslu. Továrny General Motors (GM), Electrolux či Pegas Nonwovens už oznámily, že se jejich linky z preventivních důvodů zastavily. Kvůli neklidné situaci v severoafrické zemi se navíc vyšplhala cena ropy Brent na čtyřměsíční maximum nad 111 dolarů za barel.
Přerušení výroby v Egyptě již kvůli nepokojům ohlásil švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux. Ten v Egyptě zaměstnává zhruba 7 000 lidí. Výroba se preventivně zastavila také v závodě lucemburského producenta netkaných textilií Pegas Nonwovens nedaleko Káhiry. Firma má pobočky i v České republice.
V továrně Pegasu pracuje sto zaměstnanců, 15 z nich jsou Češi. Mluvčí firmy Ondřej Kouřil ujistil, že jsou v bezpečí v místech, kde je absolutní klid. „Chceme zajistit maximální bezpečnost pro zaměstnance. Nechceme je nutit, aby nyní museli cestovat do práce, což by mohlo být nebezpečné,“ uvedl Kouřil.
Egyptská ekonomika před událostmi z roku 2011 rostla několik let tempem zhruba sedm procent ročně. V roce po Mubarakově svržení ale vygenerovala jen dvouprocentní růst. Míra nezaměstnanosti se oficiálně pohybuje kolem 13 procent, podle analytiků ze soukromých společností je ve skutečnosti mnohem vyšší.
Americká automobilka General Motors též oznámila, že přerušila výrobu ve své montážní továrně ve městě nedaleko Káhiry, a uzavřela svou místní kancelář. Ropný gigant Royal Dutch/Shell uzavřel své kanceláře na několik příštích dní a omezil obchodní cesty.
Egyptská centrální banka všem bankám sdělila, aby zůstaly uzavřené. Uzavřena je taky egyptská burza, kde by se mělo opět začít obchodovat příští týden.
Krize může vyplašit investory
Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) rovněž upozornila, že krize by mohla zvýšit závislost země na zahraničních věřitelích. Neočekává ale odchod německých podniků.
„Firmy, které tam působí, neházejí ručník do ringu,“ prohlásil šéf DIHK pro zahraniční obchod Volker Treier. „Tyto firmy již mají s revoluční situací a nepokoji v Egyptě určité zkušenosti,“ vysvětlil dále Treier. Nevyloučil však dočasné zastavení některých aktivit a výpadky ve výrobě. Nepokoje by podle něj mohly také vystrašit potenciální investory, kteří se obávají, že se násilí rozšíří do dalších zemí v regionu.
Na situaci reagovaly i skandinávské země. Norsko uvedlo, že „nedávno“ zmrazilo licence na vývoz vojenského materiálu do Egypta. Dánská vláda zase deklarovala, že pozastavuje svou pomoc Egyptu v hodnotě 30 milionů dánských korun (103,8 milionu Kč), která do země proudí prostřednictvím organizací jako Světová banka nebo Mezinárodní organizace práce.
Napětí kolem Suezu
Napjatá situace v Egyptě se již projevila i na trhu s ropou. Egypt sice není významným producentem ropy, ale kontroluje jednu z nejrušnějších námořních cest na světě, Suezský průplav. Ten představuje důležitou trasu pro dodávky ropy z Blízkého východu.
„Výpadky v provozu Suezského průplavu nejsou pravděpodobné. Trhy se však nikdy neřídí tím, co je pravděpodobné. Řídí se strachem. Když mají lidé obavy o dodávky, nakupují. A to i v případě, že trh je v zásadě dobře zásobován. Domnívám se, že Brent má potenciál k růstu na 113 až 114 dolarů, ale ne o mnoho výše,“ komentoval vývoj cen analytik Michael Hewson ze společnosti CMC Markets.
„Egypt možná není významným producentem ropy, Suezský průplav je však důležitou cestou, a to nejen pro ropu, ale také pro další komodity. Pokud nastanou nějaké výpadky, nebo si násilí dokonce vynutí uzavření průplavu, bude to mít velmi vážné dopady,“ varoval naopak Carl Larr z poradenské firmy Oil Outlook and Opinions.
Zdroje agentury Reuters z prostředí nákladní přepravy zatím ujistily, že provoz v Suezském kanálu a jeho přístavech navzdory nepokojům pokračuje bez přerušení. Na strategických místech prý byla výrazně posílena bezpečnost.
Nárůstu cen paliv není třeba se bát
Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček v rozhovoru pro Studio ČT24 zmínil hlavní důvod, proč pravděpodobně bude mít Egypt zájem na tom, aby se neklid v zemi nijak nedotkl lodní dopravy v Suezském průplavu:
„Příjmy, které má Egypt z provozu Suezského průplavu, dělají nějakých pět miliard dolarů ročně. Samozřejmě, že nikdo se nechce těchto peněz vzdát a myslím si, že současná polovojenská vláda se bude snažit udržet Suez v provozu,“ odhadl Tyleček.
Podle něj se zvýšení ceny ropy promítne do ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic maximálně v řádu desetihaléřů. „Cena ropy se na ceně konečných paliv podílí jen jednou třetinou. I pokud by ropa při negativním scénáři vystoupala nad 120 dolarů, tak bychom se pořád nepřehoupli přes tu magickou čtyřicítku,“ uklidňuje Tyleček.
