New York/Praha - K pěstování geneticky modifikovaných potravin se již využívá desetina světové orné půdy. Během příštích osmi let by se osetá plocha mohla ještě zdvojnásobit a pokrýt 20 procent světové zemědělské půdy. Využití geneticky modifikovaných plodin povzbuzuje především rychlý růst cen potravin.
V Evropě patří mezi rekordmany v pěstování geneticky modifikovaných plodin Španělsko, kde tyto rostliny zabírají asi 75 tisíc hektarů. Plocha osetá těmito plodinami v Evropě se však podílí na celosvětové rozloze orné půdy jen 0,1 procenta.
Největší podíl mezi genetickými plodinami zaujímají čtyři druhy rostlin - kukuřice, sója, bavlna a řepka olejná. Oproti klasickým plodinám mají ty upravené zásadní výhodu - jsou odolné vůči herbicidům a vůči hmyzím škůdcům.
Upraveným plodinám nahrává zdražování potravin
Rostoucí ceny potravin zvyšují tlak na evropské země, které se zatím staví ke geneticky modifikovaným potravinám odmítavě. Za upravené plodiny se postavila už i přední britský vědec David King, který působil jako hlavní vědecký poradce Tonyho Blaira. „Existuje jen jediná technologie, která by to mohla zajistit (zvýšit výnosy), a tou jsou geneticky modifikované potraviny,“ podtrhl King v rozhovoru pro Financial Times.
Evropská unie nepovolila dovoz jediné modifikované potraviny na evropský trh již deset let. Důvodem je odmítavý postoj některých členských zemí. Evropská komise, která může v případě nutnosti rozhodnout o dovozu sama, už možnost pozitivního vlivu upravených plodin na potravinovou krizi připustila.
