Firmy se připravují na možnou další vlnu pandemie. Testy mají ještě z jara

Firmy se chystají na případnou další vlnu pandemie. Všechny, které Česká televize oslovila, jsou připraveny začít okamžitě znovu testovat. Česká pošta uvažuje i o využití PCR testů. Některé s testováním vůbec nepřestaly, například ŠKODA AUTO. Společnost OKD se k testování s měsíční pauzou už opět vrátila. Proočkovanost se na pracovištích oslovených firem pohybuje mezi čtyřiceti a sedmdesáti procenty.

Česká pošta má testovací sady ještě z jara. „Testování jsme zrušili, ale jsme připraveni se k němu v případě nařízení vrátit. Z předchozího období máme stále nějaké antigenní testy, takže masivní zásobování neprobíhá. Pokud se ukáže, že to je potřeba, testy nakoupíme. Je otázka, zda se nakonec případně nepřikloníme k PCR testům,“ shrnuje stav mluvčí Matyáš Vitík.

Podobně je na tom také ORLEN Unipetrol. „S ohledem na zhoršující se epidemiologickou situaci jsme připraveni rychle aktivovat opatření, která jsme měli zavedena během minulých pandemických vln,“ sděluje na dotaz ČT mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl, „v případě potřeby jsme připraveni přistoupit k opětovnému testování zaměstnanců.“

Společnost Bidfood z vlastní iniciativy k testování přistoupit nechce. „Z 11 tisíc testů bylo pozitivních záchytů jen pět,“ vysvětluje mluvčí Bidfoodu Alena Šteffelová. V případě nařízení jsou ale připraveni testování okamžitě spustit.

Rostoucí zájem o antigenní testování ve firmách zaznamenala i společnost Renturi, která pro firmy zajišťuje lékařské služby včetně testování. „V průběhu prvních červnových týdnů jsme sice zaznamenali mírný pokles v počtech testovaných, to však bylo způsobeno především zrušením vládního nařízení o povinném testování. Po pár týdnech však valná většina našich klientů doznala, že je bezpečnější své zaměstnance pravidelně testovat,“ popisuje výkonná ředitelka společnosti Kateřina Piwková. Dodává, že poptávku prozatím jsou schopni pokrýt.

O možném návratu plošného testování při zhoršení epidemické situace informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už minulý týden. Některé firmy už ale testují své zaměstnance i teď, když to není povinné. Mezi nimi například ŠKODA AUTO, která má v České republice 35 tisíc zaměstnanců. „Proces plošného samotestování na pracovišti zůstává ve ŠKODA AUTO beze změny dle stávajících pravidel i po 1. červenci 2021 – zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti,“ potvrzuje mluvčí ŠKODA AUTO Martina Gillichová. Od 26. července se po čtyřtýdenním přerušení znovu pravidelně testují také zaměstnanci OKD.

Testování se v těchto firmách týká pouze zaměstnanců s neukončeným očkováním. V OKD mají naočkováno asi sedmdesát procent pracovníků, v Bidfoodu se v různých pobočkách pohybuje aktuální proočkovanost mezi čtyřiceti a šedesáti procenty, ORLEN Unipetrol má v kritické infrastruktuře naočkovaných 68 procent personálu.

Respirátory a dezinfekce plní sklady

„Snažíme se předcházet potížím a na základě zkušeností z počátku pandemie si držíme na skladech dostatečnou zásobu ochranných pomůcek,“ říká mluvčí Bidfoodu Alena Šteffelová. Naskladněných mají podle jejích slov 10 tisíc kusů FFP2 respirátorů, dezinfekční prostředky a ochranné pomůcky typu rukavice, štíty a pláště a tisíc antigenních testů.

Zásobu respirátorů má také OKD. „Máme průběžně naskladněno asi 200 tisíc respirátorů, musíme je mít neustále i pro důlní zaměstnance,“ sděluje mluvčí OKD Naďa Chattová.

Stejně jako v ostatních oslovených firmách, i zde stále platí další opatření. Pokračují v dezinfikování společných prostor, pozemní zaměstnanci musí nosit respirátor. „Zaměstnanci od nás respirátory fasují,“ uvádí Chattová z OKD. Ve vnitřních prostorách musí respirátor nosit také pracovníci ORLEN Unipetrol a České pošty. „Respirátory nosíme my a vyžadujeme to také po našich zákaznících,“ zdůrazňuje mluvčí Vitík z České pošty.

Bidfood po svých zaměstnancích vyžaduje nosit respirátor pouze při kontaktu s externími zaměstnanci nebo odběrateli. „Denně také měříme tělesnou teplotu všem pracovníkům při vstupu na pracoviště,“ popisuje Šteffelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 12 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.