Firma dluží na pojistném - doplatí na to zaměstnanci?

Praha – Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost odvádět za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Jenže všude se najdou černé ovce, a v tomto případě tedy i firmy, které za své pracovníky pojištění neplatí. To sice může být dokonce i trestným činem, zaměstnance ale bude především zajímat to, zda kvůli ledabylému přístupu svého zaměstnavatele nepřijdou o nárok třeba na podporu v nezaměstnanosti nebo nemocenskou.

Zaměstnavatel plně odpovídá za to, aby za zaměstnance odváděl zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanec to kontrolovat nemusí ani za zaplacení správné částky nijak neodpovídá. V případě, že se ukáže, že zaměstnavatel na pojištění dluží, nemělo by se to navíc ani dotknout práv zaměstnance na nemocenskou, sociální dávky, ošetření, které hradí zdravotní pojišťovna a ani by to nemělo snížit budoucí penzi, na kterou má zaměstnanec nárok.

I přesto vám ale může fakt, že váš zaměstnavatel dluží na pojistném, zkomplikovat život a přidělat starosti. Budete muset totiž celou záležitost úřadům vysvětlit, uvést věci na pravou míru a doložit potřebné dokumenty, které vaše práva jednoznačně prokáží.

Pokud už se do takové situace dostanete, je dobré mít dobře uskladněnou pracovní smlouvu (akt zakládající pracovní poměr) a výplatní pásky. Tímto snadno a rychle provinění na straně zaměstnavatele prokážete a nedojde k žádnému zdržení.

Jestliže ani jednu z vyjmenovaných věcí už nemáte – ztratily jste je například, nebo výplatní pásky vyhazujete, ani pak o nárok na dávky nepřijdete. Své zaměstnání můžete totiž doložit i jinak – například výpisem z účtu, svědeckou výpovědí dalších zaměstnanců. Zde už ale je nutno počítat se zdržením, protože například nashromáždit výpovědi zaměstnanců nějaký čas zabere.

Pokud si nejste jisti, že zaměstnavatel odvádí to, co má, pak můžete s dotazem obeslat dotyčné instituce – tj. zdravotní pojišťovnu a příslušnou správu sociální zabezpečení. Následně danou situaci řešte se zaměstnavatelem, případně jinak, pokud s ním nebude jakákoli řeč možná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...