Exportéři to spočítali. Díky intervencím mají 21,7 miliardy navíc

Praha – Slabá koruna loni českým vývozcům pomohla. Asociace exportérů spočítala čistý přínos intervencí České národní banky (ČNB) na 21,7 miliardy korun. Letos počítají s „kladnou nulou“ s tím, že už nepůjde o přímý vliv intervence. Stát měl podle exportérů na slabé koruně vydělat víc než 8 miliard korun.

Poté, co ČNB v listopadu 2013 sáhla po intervencích, pohybuje se kurz dlouhodobě kolem 27 korun za euro. Slabou domácí měnu uvítali zejména čeští exportéři. „Za loňský rok se exportérům čistý přínos pohyboval kolem 202 miliard a na druhé straně importéři zaplatili asi o 180 miliard více,“ uvedl Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Čistý přínos tak činí necelých 22 miliard korun.

  • „Slabší kurz koruny má svá pro i proti, nicméně v případě ekonomiky našeho typu bylo už na začátku jasné, že pozitivní náklady jednoznačně převýší ty negativní,“ dodává David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

V letošním roce, kdy už podle Daňka intervence přímý vliv nemají, odhadují exportéři přínos na kladné nule. „Možná pět, možná sedm miliard,“ dodal Daněk. Koruna se už podle něj řídí tržními mechanismy, přičemž proti posilování je zablokovaná. Odbourání stávajících opatření by bylo ale podle exportérů ještě předčasné. „Ta stabilita trhu je poměrně křehká, protože situace ve světě, ať už je to ukrajinský problém, konflikty v severní Africe, na středním Východě, pořád ještě nedává záruky, že ten export má trvalý růst, a je potřeba myslet i na horší časy, které by mohly přijít,“ uvedl Daněk.

Nahrávám video

Upravený kurz koruny pomáhá hlavně menším podnikům. Velcí exportéři jako jsou třeba automobilky nebo přední strojírenské firmy totiž při obchodování spoléhají převážně na euro.

Intervence sice pomohly vývozcům, na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. K obávanému skokovému zdražování nicméně nedošlo. Ceny spotřební elektroniky rok po zavedení intervencí meziročně dokonce klesly a ke zdražování potravin také nedošlo. Zemědělcům pak díky oslabení koruny vzrostly dotace z Evropské unie, krok centrální banky jim navíc přinesl větší jistotu pro plánování budoucích investic.

Intervence pomohly i státu

Podle asociace na intervencích vydělal i stát, a to celkem 8,1 miliardy korun. Do státní pokladny přibylo 4,4 miliardy korun z daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění a mandatorní výdaje státu s ohledem na podíl na snížené nezaměstnanosti klesly odhadem o 3,7 miliardy korun. Podle údajů Českého statistického úřadu se loni přebytek zahraničního obchodu zvýšil o 50,5 miliardy na 157,1 miliardy korun. Vývoz se zvýšil o 12,7 procenta a dovoz o 11,4 procenta.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 24 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 9 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 20 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.