Eurozónou se šíří panika, její rozpad prý ale nehrozí

Berlín – Šéf evropského stabilizačního fondu, který se podílí na záchraně Irska a Řecka, Klaus Regling tvrdí, že je riziko rozpadu eurozóny nulové. Situace je ale podle něho vážná. Na to ukazují i finanční trhy. Irské problémy už se přenášejí na evropskou měnu. Euro je vůči dolaru na dvouměsíčním minimu. Pád eura by byl však pro jednotlivé státy ekonomickou sebevraždou. Navíc by Evropa bez eura měla jen poloviční politickou váhu, dodává Regling.

Šéf evropského stabilizačního fondu Klaus Regling:

„Je tu nulové nebezpečí. Je nepředstavitelné, že by euro padlo. Žádná země se eura z vlastní vůle nevzdá. Pro slabší země by to byla ekonomická sebevražda a pro silnější země by to bylo podobné. A politicky by měla Evropa bez eura pouze poloviční váhu.“

Regling tak pravděpodobně reaguje na prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, které tento týden znepokojilo trhy i představitele Evropské unie. Euro je podle ní v mimořádně vážných problémech. „Já si nemyslím, že euro je v nebezpečí. Euro je pevné,“ reagoval v úterý na prohlášení Merkelové lucemburský premiér a předseda takzvané euroskupiny, která sdružuje ministry financí eurozóny, Jean-Claude Juncker. Podle analytiků kancléřka prohloubila napětí a pesimismus, který panuje na finančních trzích kvůli irské krizi. Odrazilo se to i v kurzu eura.

Nahrávám video

Nesouhlas s prohlášením kancléřky vyslovil i předseda takzvané euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. „Nemám obavy ani o přežití eura, ani o přežití Evropské unie. Jsem však znepokojen, že Německo a jeho federální i místní orgány pozvolna ztrácejí ze zřetele společný evropský prospěch,“ řekl. Narážel tak zejména na nedávné snahy Německa prosadit proti řadě ostatních zemí své návrhy na řešení budoucích dluhových krizí.

Diskusi nad vlastními výroky nakonec mírnila i sama Merkelová. „Věřím víc, než jsem věřila na jaře, že Evropská unie vyjde z nynějších problémů posílena,“ řekla dnes podnikatelům v Berlíně. Zároveň je podle ní ale nutné, aby investoři počínaje rokem 2013 nesli část nákladů na sanaci státních financí.

Irsko - další důvod problémů eura

Kromě Řecka se do vážných problémů dostalo i Irsko. Zemi čekají největší škrty v historii. Do čtyř let chce vláda ušetřit 15 miliard eur - téměř polovinu z toho už příští rok. „V minulých letech jsme prožívali roky prosperity, musíme se poučit do budoucna. Teď ale musíme snížit největší státní výdaje - jde o veřejný sektor, důchody nebo sociální péči,“ uvedl irský ministr financí Brian Lenihan. „Národní plán obnovy je ve skutečnosti účet za 13 let korupce a selhání republikánské strany,“ tvrdí ale Joan Burton z opozice. Irsko ale není jedinou zemí, která má problémy.

Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík:

„Realita je taková, že na řadě je Portugalsko, pak nastávají větší průšvihy - Španělsko a vůbec se nedá vyloučit, že se do velmi podobných problémů mohla dostat i Itálie. A to už nepomůže ani žádný záchranný balíček.“

Jakmile by došlo na Portugalsko, které by odhadem potřebovalo nejméně 50 miliard eur, zesílí tlak na sousední Španělsko. Jeho hrubý domácí produkt je zhruba dvakrát větší než řecký, irský a portugalský dohromady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se začala zabývat novelou k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna po zhruba deseti hodinách od začátku jednání schválila program srpnové schůze, jejímž hlavním bodem je novela rozpočtových pravidel. Rozhodla o tom v úterý večer po sérii vystoupení zástupců opozice, kteří kromě sdílení výhrad k novele vetované prezidentem Petrem Pavlem navrhovali řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.