EU přetíná firmám cesty k obcházení daní. Nesoulad v daňových systémech by už neměly využívat

Země Evropské unie našly shodu ohledně podoby pravidel, která mají ztížit neplacení daní velkým firmám, které využívají nesoulad v daňových systémech EU a třetích států. Po jednání ministrů financí členských zemí to řekl zástupce nynějšího maltského předsednictví Edward Scicluna.

„Je to poslední z několika opatření, která mají zabránit tomu, aby se velké firmy vyhýbaly placení daní,“ uvedl Edward Scicluna. Dohoda navazuje na směrnici proti agresivnímu daňovému plánování z loňského června, jejímž cílem bylo ztížit neplacení firemních daní v Evropské unii.

Nyní domluvená pravidla se týkají takzvaných „hybridních nesouladů“, kdy firmy ke snižování daní využívají různá pravidla ve dvou či více státech, například související s daněním určitých příjmů či typů podniků. Dohoda má zajistit, že tyto nesoulady nebude možné využít k tomu, aby se společnost v EU vyhnula danění.

Náměstek českého ministra financí Petr Pavelek po schůzce dohodu označil za úspěch. Připomněl, že různé státy mají například jiná pravidla pro míru započitatelnosti úrokových nákladů do daňového základu, zdanění dividend a podobně. „Je to hodně o finančních instrumentech, finančním sektoru,“ připomněl.

Rozhodnutí ministrů uvítal eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. „Krok za krokem přetínáme kanály užívané určitými firmami k tomu, aby se vyhnuly zdanění,“ uvedl s tím, že cílem je zajistit v EU spravedlivější daňové prostředí.

Potřeba je souhlas všech států EU, pravidla mají být od roku 2020

Loni v prosinci se tehdejšímu slovenskému předsednictví věc uzavřít nepodařilo. Nynější kompromis odsunuje aplikaci pravidel až do roku 2020, v určitých případech až do roku 2022.

Unie v posledních letech reaguje sérií nových pravidel na stále častější kritiku velkých firem, jako je Apple, Google či Starbucks, které se nejrůznějšími způsoby snažily zajistit si v Evropě co nejnižší daně.

K nové dohodě se musí vyjádřit europarlament, poté věc členské země definitivně potvrdí. V tomto případě je třeba souhlas všech států EU. Země pak budou mít čas do konce roku 2019 na převedení pravidel do své národní legislativy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 8 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...