Chtít po nás doplatit daně v Evropě je „politická hovadina“, prohlásil šéf Applu

Požadavek Evropské komise, aby americká technologická společnost Apple doplatila Irsku na daních až 13 miliard eur (zhruba 350 miliard korun), je politicky motivovaný, uvedl šéf firmy Tim Cook v rozhovoru s irským listem Independent. Evropská komise však toto tvrzení odmítla.

Komise přišla s požadavkem na doplacení daní v úterý. Irsko podle ní po řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody. Cook si v rozhovoru nebral servítky a obvinění komise označil za „politickou hovadinu“. „Domnívám se, že tu jde o touhu přesunout daně, které by měly být placeny v USA, do Evropy,“ prohlásil šéf Applu.

Jedním z důvodů, proč se stal terčem Komise právě Apple, by podle Cooka mohla být antiamerická nálada v Evropě. „Jsem přesvědčen, že to bylo politicky motivované rozhodnutí. Neopírá se o zákony ani o fakta,“ řekl šéf Applu.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová však Cookova tvrzení odmítla. Rozhodnutí komise je podle ní založeno na faktech a údajích, které poskytl sám Apple.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple již v úterý oznámil, že se proti rozhodnutí Evropské komise odvolá. Odvolání chce podat také irský ministr financí Michael Noonan, irská vláda se však na středečním jednání nedokázala na postupu v této kauze dohodnout a odložila další jednání na pátek, kdy by mělo padnout rozhodnutí. Irsko má na odvolání čas zhruba dva měsíce.

Cook uvedl, že Apple bude s Irskem spolupracovat ve snaze o zrušení rozhodnutí Komise. V rozhovoru s irskou rozhlasovou stanicí RTE vyjádřil přesvědčení, že odvolání bude úspěšné. A také prohlásil, že Apple by měl v příštím roce do Spojených států přesunout „několik miliard dolarů“ ze svých zahraničních zisků za rok 2014.

Minulý měsíc přitom prohlásil, že Apple nemá v úmyslu převádět své peníze ze zahraničí do USA, dokud tam sazba daně právnických osob neklesne na „přiměřenou“ úroveň.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ve čtvrtek uvedla, že tento měsíc bude o daňových otázkách kolem Applu jednat s americkým ministrem financí Jackem Lewem. Washington tento týden obvinil Evropskou unii, že se chce zmocnit daní příslušejících Spojeným státům. „V případě Applu jde o zisky generované z prodejů v Evropě,“ řekla nicméně Vestagerová. „Domnívám se, že je to zcela jasně evropská záležitost,“ dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Agentura Reuters upozornila, že americké daňové zákony poskytují vládě prezidenta Baracka Obamy pravomoc zdvojnásobit daňové sazby pro evropské podniky v případě, že by se spor kolem Applu vyostřil. Podle odborníků je však takovýto drastický krok nepravděpodobný a mohl by být soudní cestou zablokován kvůli existujícím dohodám.

Rozhodnutí Evropské komise ohledně daní Applu ve čtvrtek podpořil francouzský ministr financí Michel Sapin, který tak následoval německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela.

Samotní obyvatelé Irska nemají podle agentury Reuters na rozhodnutí komise jednotný názor. Podle některých je zapotřebí, aby země pomocí nízkých daní dál lákala zahraniční investory. Jiní se zase domnívají, že vláda by se neměla vzdávat peněz, které by podle rozhodnutí komise měla vymoci od Applu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 10 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 23 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.