Chtít po nás doplatit daně v Evropě je „politická hovadina“, prohlásil šéf Applu

Požadavek Evropské komise, aby americká technologická společnost Apple doplatila Irsku na daních až 13 miliard eur (zhruba 350 miliard korun), je politicky motivovaný, uvedl šéf firmy Tim Cook v rozhovoru s irským listem Independent. Evropská komise však toto tvrzení odmítla.

Komise přišla s požadavkem na doplacení daní v úterý. Irsko podle ní po řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody. Cook si v rozhovoru nebral servítky a obvinění komise označil za „politickou hovadinu“. „Domnívám se, že tu jde o touhu přesunout daně, které by měly být placeny v USA, do Evropy,“ prohlásil šéf Applu.

Jedním z důvodů, proč se stal terčem Komise právě Apple, by podle Cooka mohla být antiamerická nálada v Evropě. „Jsem přesvědčen, že to bylo politicky motivované rozhodnutí. Neopírá se o zákony ani o fakta,“ řekl šéf Applu.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová však Cookova tvrzení odmítla. Rozhodnutí komise je podle ní založeno na faktech a údajích, které poskytl sám Apple.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple již v úterý oznámil, že se proti rozhodnutí Evropské komise odvolá. Odvolání chce podat také irský ministr financí Michael Noonan, irská vláda se však na středečním jednání nedokázala na postupu v této kauze dohodnout a odložila další jednání na pátek, kdy by mělo padnout rozhodnutí. Irsko má na odvolání čas zhruba dva měsíce.

Cook uvedl, že Apple bude s Irskem spolupracovat ve snaze o zrušení rozhodnutí Komise. V rozhovoru s irskou rozhlasovou stanicí RTE vyjádřil přesvědčení, že odvolání bude úspěšné. A také prohlásil, že Apple by měl v příštím roce do Spojených států přesunout „několik miliard dolarů“ ze svých zahraničních zisků za rok 2014.

Minulý měsíc přitom prohlásil, že Apple nemá v úmyslu převádět své peníze ze zahraničí do USA, dokud tam sazba daně právnických osob neklesne na „přiměřenou“ úroveň.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ve čtvrtek uvedla, že tento měsíc bude o daňových otázkách kolem Applu jednat s americkým ministrem financí Jackem Lewem. Washington tento týden obvinil Evropskou unii, že se chce zmocnit daní příslušejících Spojeným státům. „V případě Applu jde o zisky generované z prodejů v Evropě,“ řekla nicméně Vestagerová. „Domnívám se, že je to zcela jasně evropská záležitost,“ dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Agentura Reuters upozornila, že americké daňové zákony poskytují vládě prezidenta Baracka Obamy pravomoc zdvojnásobit daňové sazby pro evropské podniky v případě, že by se spor kolem Applu vyostřil. Podle odborníků je však takovýto drastický krok nepravděpodobný a mohl by být soudní cestou zablokován kvůli existujícím dohodám.

Rozhodnutí Evropské komise ohledně daní Applu ve čtvrtek podpořil francouzský ministr financí Michel Sapin, který tak následoval německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela.

Samotní obyvatelé Irska nemají podle agentury Reuters na rozhodnutí komise jednotný názor. Podle některých je zapotřebí, aby země pomocí nízkých daní dál lákala zahraniční investory. Jiní se zase domnívají, že vláda by se neměla vzdávat peněz, které by podle rozhodnutí komise měla vymoci od Applu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 33 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.