EPH prodává Pražskou teplárenskou skupině Veolia

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia, informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.

EPH drží v Pražské teplárenské stoprocentní podíl prostřednictvím společnosti EP Energy. Křetínský uvedl, že Veolia měla o firmu vážný zájem. „V kontextu naší dlouholeté spolupráce s Veolií, dohody o partnerství při budování nízkoemisních zdrojů výroby tepla pro její potřeby a v neposlední řadě kvality Veolie jako provozovatele teplárenských soustav jsme nakonec s divesticí souhlasili,“ sdělil Křetínský.

V roce 2017 získal Křetínský od Prahy v Pražské teplárenské čtvrtinový podíl. Tyto akcie byly tehdy ohodnoceny na 3,1 miliardy korun.

Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. Dodává teplo do více než 230 tisíc domácností a do desítek administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení. Firmě loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun.

Veolia získá také výrobce tepla v Budapešti

Veolia rovněž získá největšího výrobce tepla v Budapešti Bert, kde EPH drží prostřednictvím EP Energy téměř 96 procent. Také tuto transakci musí schválit antimonopolní úřad a musí být splněny některé další technické podmínky. Ani cenu tohoto obchodu žádná ze stran nezveřejnila.

EPH byl založen v roce 2009. Většinovým vlastníkem holdingu se stal v roce 2017 Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií. EPH zahrnuje více než sedmdesát firem v ČR, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Loni zvýšil meziročně provozní zisk EBITDA o desetinu na 56 miliard korun (2,1 miliardy eur), konsolidované tržby pak vzrostly o více než pětinu na 230 miliard korun (8,6 miliardy eur).

Křetínský je pravidelně zařazován mezi nejbohatší Čechy. Server Seznam Zprávy, který na chystaný obchod upozornil, připomněl, že Křetínský drží podíly také v dalších teplárenských firmách. Jde o Plzeňskou teplárenskou, severočeský podnik United Energy nebo východočeské Elektrárny Opatovice.

Veolia zaměstnává po celém světě téměř 180 tisíc lidí. V Česku Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...