Štrasburk/Praha - Minimálně čtyřicet procent žen by mělo být ve vedeních evropských firem. Tak si to představuje eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Pokud by to společnosti porušily, vystavily by se sankcím. Některé země, včetně Česka, jsou ale proti kvótám, a tak komise palčivé téma znovu odložila. Rozhodnout by měla v listopadu.
Ve vrcholovém managementu podniků v současné době pracuje v Evropě asi dvanáct procent žen, v Česku zhruba osm. „Ženy sice v některých typicky mužských oborech jsou, ale je jich tam méně, protože to prostě nejsou obory pro ně,“ popisuje prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Ženy se nehrnou třeba do informačních technologií, technických oblastí, výroby nebo řemeslnictví.
To ovšem neznamená, že se v typicky mužských profesích neprosadí. Českým příkladem může být Tereza Wienerová. Jako přípravářka pracuje už pět let na tunelu Blanka. „Mým úkolem je komunikace s investorem, komunikace s projektantem nebo příprava technologických postupů,“ konstatuje Weinerová a dodává, že nepociťuje žádný problém a ani diskriminaci.
Redingová svůj návrh na poslední chvíli zmírnila, ale vzkázala, že se nevzdává
EK dnes ale nakonec jednání o návrhu, který by musel schválit také Evropský parlament a Rada EU, odložila na 14. listopad. Redingová na Twitteru uvedla, že se nevzdává. Napsala také, že má silnou podporu několika eurokomisařů včetně předsedy komise Josého Manuela Barrosa.
Podle agentury Reuters Redingová svůj návrh na poslední chvíli zmírnila po vyjádření unijních právníků, podle nichž by minimálně čtyřicetiprocentní kvóta byla v rozporu se zákony EU. Dalším důvodem pravděpodobně byla nejistá podpora návrhu v Evropské komisi, která tradičně při příležitosti plenárního jednání Evropského parlamentu zasedá ve Štrasburku, a také odpor řady členských zemí, včetně Česka. Třeba Norsko, Švédsko nebo Polsko si ale takzvaný skleněný strop, který ženy dělí od vedoucích funkcí, rozbily samy a kvóty už zavedly.
