Důvěra v ekonomiku v květnu po předchozím propadu mírně vzrostla. Optimističtější jsou spotřebitelé

Důvěra v ekonomiku se v květnu po dosud největším propadu v předchozím měsíci zvýšila o 0,3 bodu na 75,1 bodu, dál ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Opět klesla důvěra mezi podnikateli, kteří kvůli koronavirové krizi nadále čelí podle statistiků velkému poklesu poptávky. Naopak spotřebitelé byli proti dubnu optimističtější.

Důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně vzrostla o 11,8 bodu na 91,9 bodu. Podle statistiků klesly jejich obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční situace pro následujících 12 měsíců. Zároveň se však spotřebitelé více obávají zdražování. 

Mezi podnikateli důvěra v květnu klesla o 2,2 bodu na 71,6 bodu, přičemž mírně vyšší byla v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší. Ve službách zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování, uvedl ČSÚ.

„Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Meziměsíční změny důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je současná data ale třeba vnímat tak, že krize se dostává i do dříve málo dotčených odvětví jako stavebnictví.

„Všechna odvětví se chystají propouštět. Tlak na růst cen polevuje, ale zatím ne pro koncové spotřebitele. Zlepšení spotřebitelské důvěry je zřejmě falešným signálem,“ uvedl na Twitteru.

V průmyslu důvěra podniků stoupla od dubna o 0,9 bodu na 72,9. Důvěra firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 3,1 bodu na 104,2 bodu, v obchodu o 0,2 bodu na 85,2 a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 5,5 bodu na 65 bodů.

Obavy z růstu cen spotřebitelů
Zdroj: ING/ČSÚ

Návrat poptávky na dřívější úroveň očekává do půl roku čtvrtina firem

ČSÚ se v květnu podnikatelů rovněž dotazoval, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před nouzovým stavem, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru 12. března a který skončil 17. května. Z průzkumu mezi 1377 podniky vyplynulo, že 14 procent očekává návrat poptávky na dřívější úroveň do tří měsíců. Do půlroku ji čeká čtvrtina firem a do roka pětina podniků. Zhruba procento firem si myslí, že se situace na předkrizovou úroveň nevrátí.

„Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí,“ doplnili statistici.

Důležitý bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vývoj indikátorů v následujících měsících, kdy ekonomika již nebude ovlivňována restrikcemi proti šíření covidu-19. „Pokud indikátory nezaznamenají rychlý růst, bude to naznačovat, že se patrně nenaplní scénář ve tvaru ,V‘, tedy rychlý propad následovaný rychlým oživením, a ekonomika se bude zotavovat spíše pomaleji. To se v tuto chvíli jeví jako pravděpodobnější scénář,“ uvedl.

Do dalších měsíců lze i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat, že se i důvěra podnikatelů odlepí ode dna, pomoci by tomu měl i vývoj v obchodu a službách, spolu s dalším zlepšením důvěry v průmyslu.

Nálada spotřebitelů pak podle něho může ve zbytku roku procházet výkyvy s tím, jak se stávající propad ekonomické aktivity projeví s určitým zpožděním na trhu práce v podobě nárůstu nezaměstnanosti.

„Celkově průzkum důvěry za květen ale potvrzuje, že letošní druhé čtvrtletí bude ve znamení prudkého propadu HDP v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 7,3 %, v roce 2021 by se ale česká ekonomika měla vydat k růstu a HDP by se měl za celý rok 2021 zvýšit zhruba o pět procent,“ uvedl Jáč.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...