Do světa půjček vstupují nová pravidla. Zvyšují ochranu dlužníků

Posílit ochranu spotřebitelů na finančním trhu a zpřehlednit úvěrový trh - to byl měl zákon o spotřebitelském úvěru, který začíná od čtvrtka platit. K hlavním změnám patří, že půjčku už nedostane každý.

Společnosti, které peníze půjčují, si každého budou muset pořádně prověřit. Doložení příjmu tak bude samozřejmostí.

Nemělo by se tak už stávat třeba to, co zažila paní Zdena. Dvě společnosti jí úvěr nedaly. Třetí ale ano. Nechtěli zde po ní ani potvrzení o příjmu. Třikrát splátku zaplatila, po čtvrté už ale na ni neměla. Postupně se dostala do situace, kdy dluží 20 tisíc korun. 

Kdy může být smlouva neplatná

Když firma svého klienta pořádně neprověří a půjčí mu víc, než je schopen splácet, smlouva může být neplatná. Dlužník pak zaplatí jen to, co si půjčil. Bez úroků.

Mění se i pokuty. Sankce budou mít nově „strop“. To má zabránit hlavně tomu, aby se lidé tolik nedostávali do dluhových pastí. Pokuta z prodlení nesmí přesáhnout desetinu procenta za den. A součet všech sankcí 50 procent výše půjčky. 

Neblahé zkušenosti s pokutami má paní Věra. Nestihla totiž splatit včas čtyřtisícovou půjčku. Během týden dostala upomínku, že dluží tisíc korun za nesplacení v termínu. Dluh tak po čase narostl na dvojnásobek toho, co si půjčila.

Nahrávám video

Rozhodci končí

Důležitou změnou je také to, že o sporných případech bude vždy rozhodovat soud, nikoliv rozhodčí soudy jako dosud. 

Dosavadní tzv. rozhodci dosud rozhodovali mimosoudně o tom, co s člověkem, který nesplácí. Často v neprospěch dlužníků. Sankce a rozhodčí doložky pak mnohdy dluh navyšovaly.

A tak mohlo dojít například k tomu, že když si jedna dlužnice vzala několik půjček celkem za několik desítek tisíc korun, dluží nyní přes 600 tisíc korun. 

Nový zákon o spotřebitelském úvěru ovlivní i trh s hypotékami, které momentálně zdražují. Nejvýraznější změna? Možnost předčasně splatit čtvrtinu půjčené částky jednou ročně - vždycky měsíc před datem uzavření smlouvy. Další novinkou je to, že pokud klient nezvládá závazek splácet, nesmí banka poslat nemovitost okamžitě do dražby. Majitel má půl roku na to, aby ji sám prodal za tržní cenu.

Nahrávám video

Vánoce přicházejí, lidé si půjčují na dárky

V předvánočních nákupech jde hodně na odbyt nejrůznější elektronické zboží. Například v Alze stoupají prodeje až na pětinásobek. Na splátky si zde nyní pořizuje dárky dvakrát více lidí než obvykle. Stoupá i zájem o klasické spotřebitelské úvěry. 

Průměrně se takové úvěry úročí deseti a půl procenty. Před půjčením peněz na dárky by si lidé měli podle odborníků zkontrolovat nejen celkové náklady půjčky, ale i to, jak si splátky rozložili a jestli je budou zvládat. 

Hodně lidé také využívá kreditních karet. Aby to bylo výhodně, musí však peníze splatit ještě v bezúročném období. Jinak úrok vystoupá v průměru až na téměř 21 procent. 

„Dozvuky Vánoc pozorujeme během celého dalšího roku. Může se to projevit až po řadě měsíců, že lidé přestanou být schopni splácet,“ uvedl právník neziskové organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. 

  • Podle průzkumů si lidé před Vánocemi půjčují hlavně na nábytek, elektroniku a domácí spotřebiče. 
  • Na dárky si půjčuje každý desátý Čech. V průměru skoro osm tisíc. Daleko častěji se před Vánocemi zadlužují muži než ženy. 
  • Z pohledu věku vedou mladí lidé do 26 let. Skoro třetina z nich si půjčila víc než deset tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...