Deutsche Bank zřejmě propustí desetitisíce zaměstnanců. Lidi postupně nahradí roboti

Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank zřejmě propustí desítky tisíc zaměstnanců, jelikož musí přizpůsobit náklady výrazně slabším příjmům. Umožnit jí to má především modernizace bankovních operací. V rozhovoru pro list Financial Times to jasně naznačil generální ředitel banky John Cryan.

„Zaměstnáváme 97 tisíc lidí, zatímco většina našich konkurentů polovinu,“ řekl Cryan. Banka se v rámci pětiletého plánu restrukturalizace, který přijala koncem roku 2015, chystá propustit čtyři až devět tisíc osob.

Další škrty ve výplatní listině jí pak umožní modernizace technologie, která přinese zefektivnění bankovních procesů. Cryan zdůraznil, že banka je „příliš manuální a tudíž náchylná k chybám“, a to se musí změnit.

Rozsáhlá restrukturalizace zahrnuje propojení divize Postbank s ostatními aktivitami v oblasti drobného bankovnictví a prodej části divize pro správu majetku. Integrace s Postbank by měla přinést úsporu 900 milionů eur. John Cryan v rozhovoru uvedl, že řada klientů by měla být přesměrována k on-line bankovnictví a že prostor k uzavírání bankovních poboček je nemalý.

Lidi nahradí v bankách roboti

Cryan varoval zaměstnance bankovnictví před rychlým vývojem technologií již na zářijové konferenci ve Frankfurtu, roboti podle něj velké množství bankéřů o práci brzy připraví. 

„V naší bance máme lidi, kteří dělají práci jako roboti. Zítra budeme mít roboty, kteří se chovají jako lidé. Nezáleží na tom, jestli se na těchto změnách naše banka bude podílet, nebo ne – nastanou stejně,“ prohlásil před časem ve Frankfurtu John Cryan. Účetní označil za lidi, kteří „v podstatě slouží jako počítadlo“ – právě jim hrozí nahrazení specializovanými umělými inteligencemi nejdříve.

„Smutnou pravdou pro bankovní průmysl je, že v současné době už nepotřebujeme tolik lidí jako dříve,“ dodal na konferenci. Cryan je sice původem Brit, ale největší německé bance šéfuje už od roku 2015. Jedním z jeho hlavních úkolů v této roli je restrukturalizovat finanční ústav, který má po celém světě přes sto tisíc zaměstnanců.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hvězda kdysi největší investiční banky na světě začala hasnout po globální finanční krizi. Deutsche Bank se v posledních letech potýkala s vysokými náklady na řešení právních sporů. Podle údajů agentury Reuters z letošního června tyto náklady od roku 2009 překročily 15 miliard eur (zhruba 384 miliard korun).

Koncem loňského roku se banka například dohodla s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009.

V letošním třetím čtvrtletí banka více než zdvojnásobila čistý zisk na 649 milionů eur z 278 milionů eur před rokem. Během prvních devíti měsíců letošního roku se čistý zisk banky dokonce více než ztrojnásobil na 1,7 miliardy eur. Návratnost vlastního kapitálu (ROTE) ale dosáhla pouhých čtyř procent, a byla tedy hluboko pod střednědobým cílem Deutsche Bank ve výši deseti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...