Deutsche Bank zřejmě propustí desetitisíce zaměstnanců. Lidi postupně nahradí roboti

Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank zřejmě propustí desítky tisíc zaměstnanců, jelikož musí přizpůsobit náklady výrazně slabším příjmům. Umožnit jí to má především modernizace bankovních operací. V rozhovoru pro list Financial Times to jasně naznačil generální ředitel banky John Cryan.

„Zaměstnáváme 97 tisíc lidí, zatímco většina našich konkurentů polovinu,“ řekl Cryan. Banka se v rámci pětiletého plánu restrukturalizace, který přijala koncem roku 2015, chystá propustit čtyři až devět tisíc osob.

Další škrty ve výplatní listině jí pak umožní modernizace technologie, která přinese zefektivnění bankovních procesů. Cryan zdůraznil, že banka je „příliš manuální a tudíž náchylná k chybám“, a to se musí změnit.

Rozsáhlá restrukturalizace zahrnuje propojení divize Postbank s ostatními aktivitami v oblasti drobného bankovnictví a prodej části divize pro správu majetku. Integrace s Postbank by měla přinést úsporu 900 milionů eur. John Cryan v rozhovoru uvedl, že řada klientů by měla být přesměrována k on-line bankovnictví a že prostor k uzavírání bankovních poboček je nemalý.

Lidi nahradí v bankách roboti

Cryan varoval zaměstnance bankovnictví před rychlým vývojem technologií již na zářijové konferenci ve Frankfurtu, roboti podle něj velké množství bankéřů o práci brzy připraví. 

„V naší bance máme lidi, kteří dělají práci jako roboti. Zítra budeme mít roboty, kteří se chovají jako lidé. Nezáleží na tom, jestli se na těchto změnách naše banka bude podílet, nebo ne – nastanou stejně,“ prohlásil před časem ve Frankfurtu John Cryan. Účetní označil za lidi, kteří „v podstatě slouží jako počítadlo“ – právě jim hrozí nahrazení specializovanými umělými inteligencemi nejdříve.

„Smutnou pravdou pro bankovní průmysl je, že v současné době už nepotřebujeme tolik lidí jako dříve,“ dodal na konferenci. Cryan je sice původem Brit, ale největší německé bance šéfuje už od roku 2015. Jedním z jeho hlavních úkolů v této roli je restrukturalizovat finanční ústav, který má po celém světě přes sto tisíc zaměstnanců.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hvězda kdysi největší investiční banky na světě začala hasnout po globální finanční krizi. Deutsche Bank se v posledních letech potýkala s vysokými náklady na řešení právních sporů. Podle údajů agentury Reuters z letošního června tyto náklady od roku 2009 překročily 15 miliard eur (zhruba 384 miliard korun).

Koncem loňského roku se banka například dohodla s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009.

V letošním třetím čtvrtletí banka více než zdvojnásobila čistý zisk na 649 milionů eur z 278 milionů eur před rokem. Během prvních devíti měsíců letošního roku se čistý zisk banky dokonce více než ztrojnásobil na 1,7 miliardy eur. Návratnost vlastního kapitálu (ROTE) ale dosáhla pouhých čtyř procent, a byla tedy hluboko pod střednědobým cílem Deutsche Bank ve výši deseti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 16 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:25

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánovčera v 07:30

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026
Načítání...