Spousta bankéřů přijde o práci. Nahradí je stroje, varuje šéf Deutsche Bank

Výkonný šéf Deutsche bank varoval zaměstnance bankovnictví před rychlým vývojem technologií; roboti podle něj velké množství bankéřů o práci brzy připraví.

„V naší bance máme lidi, kteří dělají práci jako roboti. Zítra budeme mít roboty, kteří se chovají jako lidé. Nezáleží na tom, jestli se na těchto změnách naše banka bude podílet, nebo ne – nastanou stejně,“ prohlásil ve Frankfurtu John Cryan. Účetní označil za lidi, kteří „v podstatě slouží jako počítadlo“ – právě jim hrozí nahrazení specializovanými umělými inteligencemi nejdříve.

„Smutnou pravdou pro bankovní průmysl je, že v současné době už nepotřebujeme tolik lidí jako dříve,“ dodal na konferenci. Cryan je sice původem Brit, ale největší německé bance šéfuje už od roku 2015. Jedním z jeho hlavních úkolů v této roli je restrukturalizovat finanční ústav, který má po celém světě přes 100 000 zaměstnanců.

Významné osobnosti varují

Cryan není prvním šéfem významné banky, který na tuto nutnou změnu poukázal. Už roku 2015 upozornil tehdejší generální ředitel banky Barclays Antony Jenkins, že bankovnictví stojí před uberizací – tedy, že stovky jich mohou skončit a celkem by počet zaměstnanců v sektoru mohl klesnout až na polovinu.

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

S tímto názorem souhlasí i Andy Haldane, hlavní ekonom Bank of England. Ten před nedávnem varoval, že jen ve Velké Británii je v ohrožení automatizací přibližně 15 milionů pracovních míst. A netýká se již zdaleka jen málo kvalifikovaných zaměstnanců, ale také dříve nedotknutelných míst, jako jsou administrativa, služby a také některé kreativní pozice.

Jak může fungovat trh bez lidí?

Jiní experti jsou vůči tomuto scénáři skeptičtí. Například Kallum Pickering, analytik společnosti Berenberg, uvedl pro deník Guardian: „Výrobci přejdou na automatizaci jen tehdy, když to pro ně bude výnosné. A aby vznikl zisk, výrobci potřebují trh, na němž budou prodávat. Na tohle musíme pamatovat, když chceme ukázat kritickou chybu v tom argumentu: Když roboti nahradí všechny zaměstnance a tím způsobí nezaměstnanost, komu vlastně budou výrobci prodávat?“

Podle Cryana sice povede robotizace k zmenšení počtu zaměstnanců, ale současně to zvýší kvalitu práce těch, kteří zůstanou. „Když si vezmete takového účetního v bance, velká část jeho práce je vytvářet čísla. Stráví tím tři až čtyři týdny, než z nich vytvoří zprávu a pak se přesune na další. Nebylo by skvělé, kdyby stroje tuto práci dokázaly zvládnout za několik hodin? Účetní by pak jen tato čísla analyzovali a vyložili je.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 6 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...