Deutsche Bank má kvůli praní špinavých peněz z Ruska zaplatit 630 milionů dolarů

Nahrávám video

Regulátoři ve Spojených státech a Británii vyměřili přední německé bance Deutsche Bank pokuty v hodnotě zhruba 630 milionů dolarů (16 miliard korun) kvůli praní špinavých peněz z Ruska. Informuje o tom server BBC.

Klienti Deutsche Bank podle regulátorů v letech 2011 až 2015 nezákonně převedli z Ruska kolem deseti miliard dolarů pomocí akcií, které nakupovali a prodávali prostřednictvím poboček banky v Moskvě, New Yorku a Londýně.

Regulátoři tvrdí, že Deutsche Bank nevyužila „řady příležitostí“ k odhalení, vyšetření a zastavení těchto praktik. Banka uvedla, že s regulátory spolupracuje a že si dala stranou peníze na krytí nákladů spojených s řešením této kauzy.

  • V roce 2016 nezažívaly akcie Deutsche Bank dobrý rok. Zatímco před dvěma roky se pohybovala cena okolo třiceti dolarů, před rokem byla pod dvaceti dolary. Nejníž se dostaly akcie v září, kdy se propadly až pod dvanáct dolarů. Poslední měsíce roku se pak jejich situace zlepšovala a na začátku roku 2017 se opět dostávají k dvaceti dolarům.

Regulátoři v New Yorku vyměřili bance pokutu 425 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Od britského úřadu pro regulaci finančního trhu (FCA) dostala banka pokutu 163 milionů liber (přes pět miliard korun), napsal server BBC.

Další z řady pochybení

Pro Deutsche Bank to není jediná kauza, která vrhá stín na její pověst. Nedávno také dokončila dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů (182 miliard korun) za urovnání sporu kolem praktik při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009. Německé bance přitom původně hrozilo, že bude muset zaplatit 14 miliard dolarů, tedy téměř dvojnásobnou částku.

Začátkem měsíce se pak banka dohodla, že zaplatí ve Spojených státech 95 milionů dolarů, aby urovnala obvinění z daňového podvodu. Deutsche Bank se podle amerických úřadů v roce 2000 pomocí sítě firem snažila ukrývat peníze před správcem daně.

V polovině roku 2015 také oznámily americké úřady, že Deutsche Bank zaplatí úřadům v USA a Británii  2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard korun) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 24 mminutami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 23 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.