Deficit veřejných financí loni klesl na historické minimum

Nahrávám video

Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 1,95 procenta v roce 2014, a je tak na historickém minimu. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že schodek za rok 2015 činil 18,7 miliardy korun. Ke snížení deficitu výrazně napomohly investiční dotace ze zahraničí, které meziročně vzrostly o 84 procent. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se tak potvrzuje správné nastavení hospodářské politiky státu. Ministerstvo financí pro letošek očekává zvýšení deficitu na 0,6 procenta HDP.

„Je to nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla projevit dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Ze zprávy ČSÚ plyne, že meziroční růst celkových výdajů sektoru vládních institucí dosáhl 4,6 procenta, zatímco příjmy sektoru vzrostly o výrazných 8,5 procenta. Nejsilnější byl pak na příjmové straně zaznamenán u investičních dotací přijatých ze zahraničí, daní z výroby a dovozu a sociálních příspěvků. Na výdajové straně nejvíc vzrostly investiční výdaje, a to o 30 procent.

„Výraznější meziroční růst byl zaznamenán také u náhrad zaměstnancům, v oblasti mezivstupů a sociálních dávek,“ doplňují statistici. V souladu s vývojem na finančních trzích loni navíc meziročně klesly úrokové náklady. „Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP při meziročním poklesu o 1,63 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ. Výše dluhu se tak dostala na úroveň před rokem 2012.

Analytici předpovídají, že se podobně dobrý výsledek jako vloni, opakovat nebude. Zatímco tehdy ekonomika rostla čtyřprocentním tempem, letos se očekává růst jen dvě a půl procenta.

Příznivý stav zadlužení je  podle Kovandy výsledkem loňského růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. „Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat,“ upozornil.  

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je důležité pro přijetí eura

Zveřejněná čísla jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok. Oproti údajům ze září loňského roku zahrnují dnes publikované údaje navíc i ekonomické ukazatele za veřejnoprávní média. „Rok 2015 byl charakteristický vysokým nárůstem daňových příjmů včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Připomněl, že do vládního dluhu ve výši 1836 miliard korun se loni promítl nákup nadzvukových letounů JAS-39 Gripen pro českou armádu.

Vývoj kriteria plnění deficitu
Zdroj: Zavedenieura.cz

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je jedna z podmínek, aby země mohla vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro.  Konkrétně se sleduje, zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku sektoru vládních institucí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu tří procent. Dluh pak musí být pod 60 procenty HDP.

Pro letošní rok odhaduje ministerstvo zvýšení deficitu vládního sektoru na 0,6 procenta hrubého domácího produktu. „Změna salda je dána zejména ukončeným financováním projektů ze staré finanční perspektivy EU a částečným nahrazením českými prostředky, které již mají na rozdíl od evropských plný dopad do deficitu,“ uvedl Žurovec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 6 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...