Deficit veřejných financí loni klesl na historické minimum

3 minuty
Deficit veřejných financí loni klesl na historické minimum
Zdroj: ČT24

Deficit veřejných financí loni klesl na 0,42 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 1,95 procenta v roce 2014, a je tak na historickém minimu. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že schodek za rok 2015 činil 18,7 miliardy korun. Ke snížení deficitu výrazně napomohly investiční dotace ze zahraničí, které meziročně vzrostly o 84 procent. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se tak potvrzuje správné nastavení hospodářské politiky státu. Ministerstvo financí pro letošek očekává zvýšení deficitu na 0,6 procenta HDP.

„Je to nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla projevit dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Ze zprávy ČSÚ plyne, že meziroční růst celkových výdajů sektoru vládních institucí dosáhl 4,6 procenta, zatímco příjmy sektoru vzrostly o výrazných 8,5 procenta. Nejsilnější byl pak na příjmové straně zaznamenán u investičních dotací přijatých ze zahraničí, daní z výroby a dovozu a sociálních příspěvků. Na výdajové straně nejvíc vzrostly investiční výdaje, a to o 30 procent.

„Výraznější meziroční růst byl zaznamenán také u náhrad zaměstnancům, v oblasti mezivstupů a sociálních dávek,“ doplňují statistici. V souladu s vývojem na finančních trzích loni navíc meziročně klesly úrokové náklady. „Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP při meziročním poklesu o 1,63 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ. Výše dluhu se tak dostala na úroveň před rokem 2012.

Analytici předpovídají, že se podobně dobrý výsledek jako vloni, opakovat nebude. Zatímco tehdy ekonomika rostla čtyřprocentním tempem, letos se očekává růst jen dvě a půl procenta.

Příznivý stav zadlužení je  podle Kovandy výsledkem loňského růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. „Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat,“ upozornil.  

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je důležité pro přijetí eura

Zveřejněná čísla jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok. Oproti údajům ze září loňského roku zahrnují dnes publikované údaje navíc i ekonomické ukazatele za veřejnoprávní média. „Rok 2015 byl charakteristický vysokým nárůstem daňových příjmů včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Připomněl, že do vládního dluhu ve výši 1836 miliard korun se loni promítl nákup nadzvukových letounů JAS-39 Gripen pro českou armádu.

Vývoj kriteria plnění deficitu
Zdroj: Zavedenieura.cz

Udržet na uzdě deficit veřejných financí je jedna z podmínek, aby země mohla vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro.  Konkrétně se sleduje, zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku sektoru vládních institucí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu tří procent. Dluh pak musí být pod 60 procenty HDP.

Pro letošní rok odhaduje ministerstvo zvýšení deficitu vládního sektoru na 0,6 procenta hrubého domácího produktu. „Změna salda je dána zejména ukončeným financováním projektů ze staré finanční perspektivy EU a částečným nahrazením českými prostředky, které již mají na rozdíl od evropských plný dopad do deficitu,“ uvedl Žurovec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...