Brusel - Přerušení dodávek zemního plynu, ke kterému došlo začátkem letošního roku, se může opakovat. Český premiér Mirek Topolánek dnes na summitu Evropské unie prohlásil, že další plynová krize může "nastat klidně zítra". Podle předsedy Evropské rady obnovení dodávek vyřešilo krátkodobý výpadek, příčiny problému ale zůstávají. Chce proto na vrcholné schůzce v Bruselu prosadit financování projektů na rozšíření plynových zásobníků a výstavbu plynovodu Nabucco.
Energetická bezpečnost je jednou ze tří hlavních priorit českého předsednictví. Na summitu EU, který probíhá dnes a zítra pod českým vedením v Bruselu, se v této souvislosti očekává tvrdé vyjednávání o rozdělení loňských přebytků rozpočtu EU. České předsednictví navrhuje 5 miliard eur (135 miliard Kč) dát na šíření internetu, na zemědělství a hlavně na energetické projekty.
Prioritami projektů jsou rozšíření plynových zásobníků a projekt Nabucco, který by měl do unie přivést plyn ze střední Asie, a snížit tak závislost EU na Rusku. Evropská komise původně navrhovala, že se v případě Nabucca zaručí za úvěry ve výši 250 milionů eur, pak ale částku snížila na 200 milionů eur a nyní už ani nehovoří o Nabuccu, ale o „projektech jižního koridoru“. Proti Nabuccu se staví Německo, které plynovou otázku chce řešit projektem Nord Stream, jenž by podmořským potrubím propojil Německo s Ruskem.
Topolánek přesto věří, že by EU mohla projekty, které by mimo jiné financovaly 35 miliony eur (asi miliardou korun) rozšíření plynových zásobníků v Česku, schválit. „Jednalo se dlouho do noci. Mohu teď vyjádřit jistou míru naděje, ale nechtějte po mně žádné detaily,“ řekl Topolánek o průběhu a výsledku intenzivních zákulisních jednání, která pětimiliardový balíček provází.
Rusko zastavilo dodávky plynu Ukrajině na Nový rok. O týden později po dalším vyhrocení sporu zcela přestaly na dva týdny proudit i dodávky ruského plynu pro evropské odběratele přes ukrajinské plynovody. Zavření kohoutků ovlivnilo na dvě desítky evropských zemí, přičemž některé země včetně Slovenska a Bulharska se ocitly bez plynu úplně a krize značně poškodila i jejich hospodářství.
Podobné problémy se opakovaly i začátkem března. Ukázalo se, že Ukrajina Rusku opět dluží peníze za odběr plynu, přičemž Moskva znovu pohrozila přerušením dodávek. Ukrajina, která se těžce potýká s následky globálního hospodářského útlumu, ale tentokrát na poslední chvíli své dluhy uhradila a vyhrocení sporu odvrátila.
