Praha - Tuzemské banky jsou podle výsledků zátěžových testů České národní banky (ČNB) nadále odolné vůči případnému nepříznivému vývoji. Celková stabilita sektoru by neměla být ohrožena ani při výrazně špatném vývoji ekonomiky, jak vyplývá ze Zprávy o finanční stabilitě zveřejněné ČNB. Výsledky jsou tak podobné jejím předchozím testům.
Testy se zaměřily také na sektor pojišťoven, které nakonec díky vysokému kapitálovému polštáři vykázaly dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji. Naopak sektor penzijních fondů zůstává citlivý na rozkolísanost cen držených cenných papírů. „Navýšení kapitálu v průběhu roku 2012 však jeho odolnost ve srovnání s minulým rokem posílilo,“ dodala centrální banka.
Miroslav Singer, guvernér ČNB
„Bankovní sektor je stabilní a odolný, avšak rizika pro další vývoj spatřujeme zejména v případě pokračování nebo dokonce prohlubování ekonomické recese. Na finančních trzích pak vidíme určitá rizika spojená s honbou za výnosem.“
Banka při zátěžových testech počítala s více scénáři, především pak základním a zátěžovým. Základní schéma reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější a odpovídá její prognóze. Ta letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,5 procenta a následně s růstem v příštím roce o 1,8 procenta. Takový vývoj povede k poklesu ziskovosti bank. Ovšem podle ČNB by způsobil nedostatečnou kapitálovou přiměřenost dvou menších bank, které dohromady reprezentují jedno procento celkových aktiv tuzemských bank. Opatření by si podle ČNB vyžádala kapitálovou injekci 300 milionů korun.
Naopak zátěžový scénář „Vleklá deprese“ počítá s dlouhotrvajícím propadem domácí ekonomické aktivity pro příští tři roky a s tím souvisejícím poklesem reálných mezd a nárůstem nezaměstnanosti. V takovém případě by požadavky na osmiprocentní kapitálovou přiměřenost nesplnilo 13 finančních institucí a kapitálové injekce by si vyžádaly 16 miliard korun. „Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu,“ vysvětlila banka.
Zdaleka nejhorší potenciální dopad by měl na tuzemské banky vývoj podle zátěžového scénáře v kombinaci se znehodnocením poloviny všech expozic pěti největších domácích bank vůči svým mateřským skupinám. V takovém případě by regulatorní požadavky na kapitál nesplnilo 14 bank a injekce do sektoru by si vyžádaly 31,5 miliardy korun. Celková kapitálová přiměřenost sektoru se pohybuje kolem 15 procent, tedy výrazně nad požadovaným osmiprocentním limitem.
Výňatek ze Zprávy o finanční stabilitě
„Rizikem pro družstevní záložny je zejména udržování relativně vysokých úrokových sazeb na vkladech v současném období nízkých sazeb, což vytváří podnět poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou.“
Družstevní záložny jsou podle ČNB rizikem
Sektor družstevních záložen však ČNB hodnotí ve své zprávě jako rizikový. Důvodem je udržování vysokého úročení vkladů v době, kdy jsou základní úrokové sazby na svých historických minimech. Některé družstevní záložny se v poslední době dostaly do problémů.
Současně mají družstevní záložny vysokou koncentraci takto poskytnutých úvěrů, což může v důsledku ohrozit stabilitu záložen. „Některé instituce by také měly výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik,“ upozornila centrální banka.
Například Metropolitní spořitelní družstvo nemůže kvůli rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů. Peníze mu zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Důvodem byly právě podezřelé půjčky.
Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers
„Je to pravda, půjčky družstevních záložen jsou rizikovější, a to zejména proto, že pokud chtějí přilákat nějaké klienty, musí jim nabídnout vyšší úrokové sazby než komerční banky.“
Vláda proto schválila pro záložny přísnější podmínky. Novela zákona počítá s tím, že kampelička, která půjčí lidem více než pět miliard korun, se musí stát bankou. Dalším z návrhů je zdvojnásobit příspěvek do Fondu pojištění vkladů. Zákon ještě musí projít Parlamentem a musí ho podepsat prezident.
