Čína zvyšuje antidumpingová cla na ocelové trubky z USA a EU. Až desetinásobně

Čína zvyšuje antidumpingová cla na bezešvé trubky z legované ocele dovážené ze Spojených států a Evropské unie. Nová cla se pohybují v rozmezí 57,9 až 147,8 procenta a jsou až desetkrát vyšší než dosavadní cla. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu.

Cla vstupují v platnost dnešním dnem. Původní, nižší cla, byla zavedena v roce 2014, pohybovala se v rozmezí 13 procent až 14,1 procenta a jejich platnost skončila na počátku května. Podle ministerstva však domácí výrobci ocelových trubek požadovali jejich prodloužení a zvýšení.

Zvýšení cel přichází v době eskalace čínsko-amerického obchodního sporu, v rámci kterého zavedly obě strany cla na zboží, jehož hodnota dovozu přesahuje stovky miliard dolarů ročně. Nejvyšší dnes oznámená cla se vztahují na americké společnosti, cla na evropské firmy jsou nejvýše 60,8 procenta.

Dopady pocítí i Česko

Dramatický nárůst cel podle mluvčího hutních podniků skupiny Z-Group Miroslava Slaného zcela jistě ovlivní celý světový i evropský trh. „Všichni producenti včetně amerických, kteří vinou celních bariér teď nedostanou svou produkci do Číny, se budou tlačit na evropský trh, který je nejvíce otevřeným trhem. Evropským výrobcům poklesne odbyt, což jim způsobí ekonomické problémy,“ uvedl. Podle Slaného bude velký tlak na ceny. Přitom náklady na suroviny a energie rostou, výrobcům tedy ještě více poklesnou marže. „Celá čínsko-americká obchodní válka je pro světový obchod velmi nebezpečná a má dalekosáhlé dopady. Velmi jí trpí hlavně Německo, na nějž je úzce navázána Česká republika,“ dodal.

Z-Group Steel Holding a.s. je čtvrtá největší ocelářská skupina v ČR se závody v Hrádku na Rokycansku, Veselí nad Moravou a Chomutově.

Produkty, na které se vztahuje clo, jsou trubky a potrubí pro vysoké teploty a tlak a používají se hlavně v tepelných elektrárnách. Čína se na celosvětové poptávce po těchto trubkách podílí téměř 80 procenty.

Podle údajů z roku 2017 Čína dovezla 9500 tun trubek a potrubí používaných v energetice. Téměř 95 procent jich bylo z USA a EU. Novější údaje k dispozici nejsou, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 41 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...