Konkrétní číslo růstu ekonomiky není teď zase až tak důležité, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom a člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Od vlády by ale nyní čekal velkou fiskální expanzi a totéž pro příští rok. Za skandální pak považuje druhý host pořadu, ekonomka, předsedkyně důchodové komise a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová, to, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden. „V nejistotě je o to více třeba dělat prognózy, stejně jako fiskální výhled,“ zdůraznila.
Poslední odhady ekonomů ukazují, že kvůli novým opatřením vlády by se česká ekonomika mohla propadnout zhruba o 8,5 procenta. Před druhou vlnou pandemie očekávali přitom propad kolem 6,5 až sedmi procent. A na jaře, za prvního lockdownu, zažila česká ekonomika pokles až o jedenáct procent.
Podle Nerudové čeká Česko nyní další propad, protože poslední kvartál roku bude opět slabší. „Ale v tuto chvíli nejsou taková opatření jako na jaře, dá se očekávat že propad nebude tak velký,“ říká. Dodává však, že záleží, zda přijdou nějaká další zpřísněná opatření.
Podle Michla na druhou stranu ale čísla za třetí čtvrtletí roku, která budou zveřejněná příští pátek, zaznamenají největší mezičtvrletní růst v historii Česka. „Pokud se naučíme s koronavirem žít a pokud podniky budou otevřené, tedy bude fungovat export, tak se z toho vyexportujeme… A myslím si, příští rok zase porosteme,“ míní. „Vždy, když se země v době po epidemii soustředily na export, tak se z toho dostaly,“ dodal.
Podle něho je si také třeba uvědomit současnou situaci, tedy to, že už dvakrát za sebou byla omezená ekonomika, ale hlavním cílem zůstává zdraví lidí. Pokud se však podaří zmírnit epidemii, pak i očekávání lidí se zlepší, a to považuje za důležitější pro další ekonomický vývoj než jednotlivá čísla růstu HDP.
Od ČNB lze tak podle něho pro následující období očekávat především levné peníze, stabilitu a nízké úrokové sazby. „A od vlády bych čekal velkou fiskální expanzi a závazek, že tu samou expanzi udělá i příští rok. Bude to něco stát, vzroste dluh, ale nebude větší vzhledem k HDP než v roce 2012,“ uvedl.
A také je podle něho potřeba, aby se byznys modely podnikatelů a firem přizpůsobily viru. „Stejně tak jako chování lidí,“ dodal s tím, že když například v Hongkongu rostou počty nemocných, sami lidé i podnikatelé omezí kontakty nezávisle na tom, co řekne stát.
ČNB chce přinést stabilitu a zabránit finanční krizi, zdůraznil Michl
Ministerstvo financí však v tomto nejistém období přesunulo svou makroekonomickou predikci z listopadu na leden příštího roku, což je podle mnohých nezodpovědné, jak například uvedl v nedělním pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci ale dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
Podle Michla však Česká národní banka svou predikci ekonomického vývoje představí. A dodal, že zatímco záměrem vlády je ochránit zdraví lidí, záměrem ČNB je přinést stabilitu, ručit za nabídku peněz a zabránit finanční krizi. „Na to soustředíme síly. A je mi jedno, zda přesné číslo bude takové či makové,“ zopakoval.
Ekonomka Nerudová ale považuje přístup ministerstva financí za skandální. „Jsme uprostřed krize a každá firma v krizi je má, i když prostředí je velmi nejisté, vždy se je snaží zpřesňovat. A my jsme v době tvorby rozpočtu a nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka? Takže si myslím, že celý rozpočet je na vodě, je to cár papíru, neboť nevíme, jaké budou příjmy, a jediné, co si do něho dáváme, jsou očekávané výdaje. V nejistotě je o to více třeba dělat prognózy, stejně jako fiskální výhled,“ zdůraznila.
Růst čínské ekonomiky může pomoci české, ale má to háček
Souhlasí ale s tím, že růst čínské ekonomiky může té české pomoci zmírnit šok z druhé vlny, protože i sousední Německo a důležitý obchodní partner Česka je s touto zemí silně ekonomicky spjat. Přesto však úplně optimistická v tomto ohledu není. Jsou tři věci, které je podle ní třeba vzít v potaz, pokud se díváme na další vývoj v Česku.
„Kromě Tchaj-wanu a Koreje jsou to totalitní režimy, které to zvládly, to znamená, že dodržování opatření probíhá jinak než u nás. Za druhé, Číňané jsou vemi pracovití, více než Evropané. A za třetí, míra digitalizace, sledování lidí v Číně, to jsou všechno atributy, které v Evropě neznáme,“ podotýká. A právě proto se obává, zda se Česku podaří epidemii zvládnout tak rychle jako v Číně, a že taky tak rychle ekonomika země poroste.
„Osobně si myslím, že naše rozvinuté západní společnosti si musí položit základní otázku, co je víc: demokratický princip, nebo hospodářský růst? Já myslím, že v naší západní společnosti je to demokratický princip,“ uvedla.
Dodává však, že i to je důvod, proč se hledá nový ekonomický model fungování, protože vir nezmizí a všichni s nim budeme žít dále. Ale právě o to více je podle ní důležité také znát strategický plán vlády. „Tedy kam směřujeme. Zda je to o čekání na vakcínu, nebo zda je to částečné promoření populace, či zda je to izolace těch nejohroženějších,“ doplnila.
Souhlasí však s tím, že by se Česko už nemělo dále fixovat pouze na jediný ukazatel, a to HPD. „Protože nám v zdravotní krizi tolik toho neukáže, když musíme brát v potaz například kapacitu zdravotního systému. I v Číně se tak na to koncentrovali, že mají tak znečištěné životní prostředí, že jim kvůli tomu neroste střední délka života,“ vysvětluje, proč je potřeba začít sledovat více ukazatelů.
