České mléčné a masné výrobky, müsli tyčinky nebo třeba krmivo pro psy či kočky. Jejich export se rok od roku zvyšuje i díky některým zahraničním obchodním řetězcům působícím v Česku. Ve svých mateřských zemích prodávají české potraviny většinou pod svými privátními značkami.
Objem vývozu českých potravin dosáhl loni díky řetězcům bezmála 18 miliard korun; ještě v roce 2010 to přitom bylo o deset miliard méně. „Zásluhu na tom má právě mezinárodní charakter řetězců, díky kterému mohou nabídnout vhodné zboží z lokální produkce do celého světa,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Dodal, že typologicky jde zejména o trvanlivé potraviny, v posledním období však není výjimkou ani třeba české ovoce.
To potvrzuje i mluvčí řetězce Lidl Zuzana Holá. „Mezi nejrozšířenější české potraviny v zahraničí patří mléčné a masné výrobky, ale také müsli tyčinky,“ uvedla. Jako zajímavost dodala, že v různých zemích zákazníci nezřídka preferují různé příchutě: například u paštik, jež pod privátní značkou Pikok dodává firma Alimpex-Maso, jsou v Česku oblíbené druhy Mandlová a s Brusinkami, naopak ve Velké Británii nebo v Irsku zase Bruselská light a Ardénská.
Čeští výrobci jsou v Evropě stále oblíbenější a umí se prosadit v konkurenci, uvedla mluvčí Lidlu. Doložila to na číslech o exportu českých produktů prostřednictvím Lidlu za rok 2017. „Loni jsme vyvezli výrobky 145 českých výrobců do 24 zemí Evropy v celkové hodnotě 5,5 miliardy korun. Největší úspěch slaví kromě Slovenska, Maďarska, Polska nebo Rumunska i v Chorvatsku, Slovinsku, Litvě, Belgii, ale i v Německu, Španělsku nebo ve Velké Británii,“ popsala Holá.
Zmínila i konkrétní potravinářské společnosti. Největší objem zboží v rámci Lidlu vyvezly loni Mlékárna Pragolaktos, Krahulík - Masozávod Krahulčí, LE & CO, Veseta, Delimax, La Lorraine, Čerozfrucht, Ekofrukt Slaný či Olma. Kromě potravin to pak byly zejména hygienické prostředky od firmy Drylock Technologies.
České potraviny míří do zahraničí také přes řetězec Penny. Jeho zástupce pro komunikaci Tomáš Kubík říká, že pro letošní rok by hodnota měla přesáhnout půl miliardy korun. „Jedná se zejména o trvanlivé potraviny, uzeniny nebo krmivo pro domácí zvířata. V příštích letech očekáváme další navyšování tohoto objemu.“
Ostatní řetězce, které jsou členy Svazu obchodu a cestovního ruchu – Ahold (Albert), Makro či Tesco – na otázky neodpověděly.
Dodat potravinám správný punc
Ministerstvo zemědělství prodeje prostřednictvím řetězců chválí. „Jakékoliv kroky a nástroje vedoucí ke zvyšování celkového objemu agrárního obchodu včetně odběru produktů od českých producentů vnímáme velmi pozitivně,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý.
Celkový vývoz potravin (bez nápojů) a živých zvířat rostl neustále od roku 2010 do roku 2015, kdy dosáhl téměř 142 miliard korun. Loni to bylo podle údajů Českého statistického úřadu necelých 140 miliard.
V kategorii nápojů a tabáku pak export roste od roku 2009 a loni se dostal na nejvyšší úroveň: téměř 37 miliard korun.
Druhou stranou této mince je dostupnost českých potravin na tuzemských pultech. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza považuje podporu české produkce potravin za jednu z priorit svazu. „Mělo by se jednat především o ty potraviny, které prošly náročnými testy kvality a získaly některé z ocenění jako Klasa nebo Česká cechovní norma.“
Proto by byl Prouza rád, „kdyby čeští potravináři dokázali navýšit počet výrobků, které těmito testy projdou, alespoň o pět procent ročně“.
Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna soudí, že je to reálný cíl, „protože čeští, moravští a slezští potravináři vyrábí vysoce kvalitní výrobky“. Zdůraznil rovněž, že komora chce nadále pokračovat v rozvíjení České cechovní normy, aby zahrnovala i další kategorie výrobků.
Připomenul, že v současné době je asi 250 schválených norem, nějaké jsou v přípravě a držiteli je asi 880 potravin. „České cechovní normy vlastně přinášejí návrat k normám definujícím jasně kvalitativní parametry dané potraviny, které kdysi existovaly ve formě Československých státních norem, oborových nebo podnikových.“ Potravináři se mohou k normám přihlásit dobrovolně.
Na prodej kvalitních domácích potravin se v Česku zaměřuje například Asociace českého tradičního obchodu. Uvádí, že má na sedm tisíc prodejen a zhruba 25 procent trhu s potravinami. Vedle obchodníků jsou členy i čeští výrobci potravin.
Asociace uvádí, že právě prodej kvalitních domácích potravin je jedním z hlavních rysů, kterým se tradiční obchodníci odlišují od zahraničních řetězců. Ovšem i zahraniční řetězce stále více zdůrazňují „českost“ potravin, které prodávají.
- Vedoucí pozice patří na trhu rychloobrátkového spotřebního zboží hypermarketům. V roce 2018 se podle GfK podílely na výdajích 31,6 procenta. Oproti minulým letem ale ztrácejí (2017: 32,5 % / 2016: 33,0%).
- Druhou pozici si stále upevňují diskonty (letos 21,5 %, před dvěma lety 18,6 %).
- Třetí místo si udržují supermarkety, letos se dostaly na 17 procent.
- S odstupem se drží malé obchody (10,9 %), specializované obchody (5,9 %) a drogerie (3,6 %). Necelých deset procent patří ostatním typům.
- Zdroj: GfK, Spotřebitelský panel
Například řetězec Globus uvedl, že export potravin není jeho doména, ale naopak se soustředí na české dodavatele a české potraviny. „Česká potravina je pro Globus pojmem, který má v sortimentu velkou podporu,“ uvedla mluvčí firmy Rita Gabrielová. Dodala, že na ni upozorňují v regálech vlaječky u potravin, které splňují kritéria ministerstva zemědělství, a také ji zmiňují letáky. „Většina našich dodavatelů pochází z České republiky, celoročně spolupracujeme s více než pěti stovkami českých firem,“ dodala mluvčí.
Za další cestu považuje Prouza společnou propagaci potravin ze strany státu, potravinářů a obchodů.
Jak uvedlo ministerstvo zemědělství, poskytuje dotace na zvýšení konkurenceschopnosti. „Míra podpory je pro letošní rok 35,2 procenta, což je nejvíce za poslední období a o tři procenta více než loni,“ uvedl mluvčí ministerstva Bílý. Podpořeno je podle něho 42 projektů celkem za 1,13 miliardy korun.
Ministerstvo také poskytuje dotace z Programu rozvoje venkova a dlouhodobě podporuje například značky kvality Klasa, Regionální potraviny či BIO.
- Klasa
- Prioritou značky „Klasa“ je především nabízet spotřebitelům kvalitní potraviny, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky, jež zvyšují svou přidanou hodnotu a zaručují svou jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu.
- Regionální potravina
- Značku a uděluje ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským a potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno, a ze surovin dané oblasti.
- Česká potravina
- Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si mohou potravináři dobrovolně označit své výrobky, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin. Je to tedy značka odkazující na místo původu potraviny.
- Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Svaz obchodu zmiňuje i možnou podporu produkčních kapacit malých farmářů ze strany státu. „Ti často nemají kapacity na to, aby dodávali v dostatečném objemu a dlouhodobě zboží v příslušné kvalitě. V zájmu obchodu je, aby bylo k dispozici co nejvíce lokálních potravin, protože zákazníci o ně mají zájem, ale obchodu chybí dostatečně pestré zdroje těchto potravin s příběhem,“ řekl Prouza.
Na tuto iniciativu má však potravinářská komora odlišný názor. „Úlohou regionálních producentů je především zásobovat lokální trh, ne celou republiku, jinak ztrácejí význam a svoji charakteristiku,“ uvedl Koberna. Dodal, že logická je nižší produktivita těchto výrobců i nižší objem – řada výrobků je zpracovávána ručně.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že podpora malých farmářů je součástí zvýhodnění malých a středních podniků, jež uskutečňuje více resortů. „V oblasti legislativy jsou malí farmáři zvýhodněni ohledně administrativní zátěže. Pro drobné zpracovatele jsou povoleny výjimky v oblasti označování výrobků, které je jednodušší. V rámci Programu rozvoje venkova dosáhnou malí farmáři na dotační podporu při budování vlastních zpracovatelských kapacit,“ informoval Bílý.
Statistiky: 60 procent domácností nakupuje podle ceny
V posledních letech také roste počet Čechů, kteří upřednostňují při nákupech potravin a drogerie kvalitu. Jejich podíl se za posledních pět let zvýšil z 35 na 40 procent. Naopak podíl domácností, které preferují cenu nad kvalitou, v letech 2013–2018 klesl na 60 procent, vyplynulo ze šetření výzkumné společnosti GfK.
Ukazuje se také, že kupující byli ochotni zaplatit o něco vyšší ceny, než indikuje inflace. U potravin a nealko nápojů o čtyři procenta.
Projevuje se také fenomén on-line nákupů. Data GfK ukázala, že právě potraviny a nápoje se nejvíce „vzpírají“ prodeji přes internet. Výhradně on-line se jich prodá jedno procento. Obojím způsobem, například tím, že si zboží vytipovali na internetu a pak zamířili mezi regály, nakupovalo 8 procent oslovených. Celých 91 procent se spoléhá čistě na kamenné prodejny.
Společnost GfK zkoumala loni i letos strukturu nákupního košíku rychloobrátkového zboží. Ukázalo se, že dominují čerstvé a chlazené potraviny. Jejich podíl se letos oproti minulému roku zvýšil ze 46,9 na 47,7 procenta.
Na druhém místě se umístily nápoje (z 15,8 na 16 %), dále to byla drogerie (pokles z 9,4 na 8,6 %) a polotovary (z 9,0 na 9,2 %). Stagnoval podíl cukrovinek a snacků (6,8 %) a základních potravin (3,7 %). Osmiprocentní podíl připadal na ostatní položky.
Hra o slevy nabírá tempo
Šetření GfK ukázalo, že celých 51 procent výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Na Slovensku je tento podíl 38 procent a v Německu jen 17 procent. Tento trend, který velmi vyhovuje zákazníkům, se však nelíbí ani svazu obchodu, ani ministerstvu zemědělství, ani obchodníkům, protože snižuje jejich marži.
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostatu vyplývá, že Česká republika má šesté nejlevnější potraviny ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Ceny dosahují 84,5 procenta unijního průměru.
Ministr zemědělství Miroslav Toman se již dříve nechal slyšet, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v Česku nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však zrušit slevy jako takové. „To je standardní marketingová věc. Chceme ve slevách udělat pořádek, aby spotřebitel věděl cenu zboží, aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Nechceme potraviny zdražovat.“ Podle něj ještě bude záležet na diskusi s obchodními řetězci.
„Právní rámec podnikání musí být spravedlivý a férový pro všechny. Jen tak bude i nadále vítězem zákazník, který řadu let těží z toho, že díky silné konkurenci máme šesté nejlevnější potraviny v Evropě,“ uvedl Tomáš Prouza.
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila v roce 2017 celkem 45 530 vstupů do provozoven potravinářských podniků, provozoven společného stravování, celních skladů a internetových obchodů.
- Zjistila celkem 3184 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků, což představuje zhruba 15 procent hodnocených vzorků. Nejvíce nevyhovujících šarží inspektoři odebrali v maloobchodní síti – celkem 2583.
- Z hlediska země původu inspekce v loňském roce zjistila nejvyšší míru pochybení u potravin dovážených z tzv. třetích zemí, u kterých nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 27,6 % hodnocených šarží. U potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 17 % kontrolovaných šarží, tuzemské potraviny nevyhověly v 9,9 procenta.
- Zdroj: SZPI
