Česká spořitelna loni vydělala přes 15 miliard. Vyšší zisk táhly úvěry

České spořitelně loni vzrostl čistý zisk meziročně o osm procent na 15,5 miliardy korun. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která ji ovládá, loni zvýšila čistý zisk o 30 procent na 1,26 miliardy eur (34 miliard korun). Růst oznámila v úterý také Raiffeisenbank, které loni stoupl čistý zisk meziročně o 2,6 procenta na 2,6 miliardy korun.

Kromě růstu úvěrů se na výsledku České spořitelny podílel jednorázový příjem z prodeje podílu ve společnosti VISA Europe. Provozní zisk klesl o 5,1 procenta na 20,08 miliardy korun. Příčinou byl zejména propad výnosu z poplatků a provizí. Čistý úrokový výnos loni skončil 1,4 procenta pod úrovní roku 2015.

Spořitelna loni těžila z příznivého ekonomického prostředí, které se odrazilo v silném růstu úvěrů, a z pokračujícího zlepšování úvěrové kvality. Hrubý objem klientských úvěrů loni spořitelně vzrostl o osm procent. Rostl zájem klientů o spotřebitelské úvěry i hotovostní úvěry. „Nově poskytnuté hypotéky fyzickým osobám v roce 2016 meziročně vzrostly o 16 procent a překročily 57 miliard korun, což je historicky nejvyšší roční objem,“ uvedla banka.

Vývoj vybraných ukazatelů České spořitelny (v mld. Kč)
Zdroj: Česká spořitelna

Vklady klientů ČS loni meziročně vzrostly o necelých 11 procent na 786,9 miliardy korun. Bilanční suma spořitelny se v roce 2016 zvýšila o 11,1 procenta na 1,066 bilionu korun.

Riziko stálo Erste méně

Zlepšení výsledků Erste je podle vedení firmy dáno nižšími rizikovými náklady. Provozní výnosy klesly pod tlakem nízkých úrokových sazeb zhruba o procento na 6,69 miliardy eur (180,8 miliardy korun).

Roční výsledek je mírně pod odhady analytiků, kteří očekávali růst čistého zisku o třetinu na 1,275 miliardy eur.

Erste je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Vedle České republiky a Rakouska působí v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Chorvatsku a v Srbsku. Česká spořitelna je největší tuzemská banka podle počtu klientů. 

Aktiva Raiffeisenbank překonala 300 miliard korun

Celková aktiva Raiffeisenbank meziročně vzrostla o 29 procent na 318 miliard korun, k jejich růstu mimo jiné přispěla akvizice retailového bankovnictví české Citibank. 

„Naše celková aktiva v průběhu třetího čtvrtletí poprvé překonala hranici 300 miliard korun. Čistý zisk překonal předloňský rekord,“ komentoval výsledky generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida.

  • Raiffeisenbank poskytuje v ČR bankovní služby od roku 1993. 
  • Majoritním akcionářem je rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International.

Čisté úrokové výnosy meziročně vzrostly o tři procenta na 6,3 miliardy korun. Čisté příjmy z poplatků meziročně klesly o 7,6 procenta na 1,69 miliardy.

Objem poskytnutých úvěrů klientům se meziročně zvýšil o 13,2 procenta na 214 miliard. Růst vykázalo financování domácností (spotřebitelské úvěry a hypotéky) i firem. Objem přijatých vkladů od klientů se meziročně zvýšil o 23,8 procenta na 227 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...