Komerční banka v loňském roce zvýšila čistý zisk o 7,2 procenta na 14,074 miliardy korun. Celkové výnosy rostly o 2,3 procenta na 31,8 miliardy korun. Výsledky byly ovlivněny jednorázovými příjmy například za podíl ve společnosti VISA Europe nebo prodej podílu ve společnosti Cataps. Bez jejich započtení by zisk klesl o 6,7 procenta a výnosy o 0,8 procenta. Čistý zisk další významné bankovní skupiny ČSOB loni stoupl o osm procent na 15,1 miliardy korun.
Komerční bance meziročně vzrostly celkové vklady banky (bez repo operací) o 7,4 procenta na 694,2 miliardy korun. Na konci roku měla 1,65 milionu klientů, zhruba o sedm tisíc více než v roce 2015. Poskytnuté úvěry se zvýšily o 8,6 procenta na 595,4 miliardy korun.
Půjčování občanům bylo dynamičtější především díky úvěrům na bydlení, veliká poptávka byla po hypotékách. Jejich objem se zvýšil o 12,2 procenta na 207,8 miliardy korun.
Dividenda 40 korun na akcii KB?
Čistý zisk náležející akcionářům banky vzrostl o 7,3 procenta na 13,688 miliardy korun. Představenstvo navrhlo výplatu dividendy celkem za 7,602 miliardy korun, což je 40 korun na akcii. To by znamenalo výplatní poměr 55,5 procenta a hrubý dividendový výnos 4,5 procenta. Návrh ještě musí potvrdit valná hromada.
„Čtvrtletní čistý zisk 3,05 miliardy korun je v souladu s tržním odhadem, a proto vnímám výsledky neutrálně. Akcie banky na zveřejněná čísla během startu obchodování reagovaly zhruba půlprocentním růstem,“ řekl analytik banky Creditas Roman Koděra. Ve srovnání s očekáváním trhu se podle něj podařilo bance ušetřit na provozních nákladech. Jejich pokles je však dán nižšími náklady na příspěvky do regulatorních fondů.
Pro rok 2017 chce vedení navrhnout výplatu dividend ve výši 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům bez jednorázových položek.
Hlavním akcionářem banky, jejíž akcie se obchodují na pražské burze, je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. Zisk francouzské Société Générale, většinového majitele české Komerční banky, ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 40,5 procenta na 390 milionů eur.
ČSOB vykázala zisk
Čistý zisk skupiny ČSOB v roce 2016 stoupl o osm procent na 15,1 miliardy korun. Celkový objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Růst podpořily jednorázové výnosy z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe.
„I v přetrvávajícím prostředí nízkých úrokových sazeb vykázala ČSOB v roce 2016 vynikající finanční výkon. Udrželi jsme stabilní náklady, což nám umožnilo pokračovat v investicích. Zisk jsme zvýšili o osm procent, částečně také díky prodeji našeho podílu ve společnosti VISA Europe,“ komentoval výsledky finanční ředitel ČSOB Jiří Vévoda.
Celkový objem aktiv pod správou skupiny ČSOB vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Objem úvěrů ČSOB vzrostl o šest procent na 618 miliard korun. Objem vkladů se zvýšil o sedm procent na 752 miliard korun.
Analytici očekávají, že kladná čísla vykáží také další české peněžní ústavy. Rostoucí ekonomika a vysoký zájem firem o úvěry nebo domácností o půjčky na bydlení drží jejich zisky vysoko.
Banky hodně vydělávají, ale také investují, a to do nových technologií i způsobů komunikace. „Před rokem se většina dokumentů podepisovala klasicky ručně na papír, dnes se všechny úkony mohou dělat elektronicky,“ podotýká Vévoda.
S bankéřem se pak klienti mohou spojit i přes Skype. „Rádi využívají možnost mluvit s několika specialisty najednou,“ vysvětluje Vévoda. Modernizují se taky samotné pobočky. Jsou menší a snaží se vyvolat dojem domova. Mezi knížkami si klienti mohou vypít i kávu.
Člen představenstva Komerční banky Libor Löfler zase zmiňuje, že jejich rozpočet na investice, například zlepšení poboček, se pohybuje v násobcích 100 milionů korun.
Hrozí sektorová daň? ČSSD marně hledá spojence
S ohledem na dobré výsledky bank sociální demokracie znovu uvažuje o tom, že by nejen pro finanční podniky zavedla sektorovou daň. „Aby více finančních prostředků, které jsou vyprodukovány tady, v naší zemi, také v České republice zůstávalo,“ uvedl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Před minulými volbami ČSSD navrhovala, aby velké firmy ve vybraných odvětvích, a to energetický, telekomunikační a finanční sektor, odváděly daň z příjmu ve výši 25 až 30 procent. Vládní analýza pak nedávno upozornila, že velká část zisků odchází do zahraničí. Konkrétně v telekomunikacích přes 80 procent.
ODS sektorovou daň odmítá. „Spíš bych očekával, že vláda v době, kdy se ekonomice daří, máme období neobvyklého růstu a prakticky žádné větší ekonomické problémy, bude lidem život zjednodušovat a bude spíše daně snižovat,“ říká předseda ODS Petr Fiala.
Ve sněmovně by sociální demokraté mohli počítat s podporou komunistů. „I my bychom rádi, aby velký kapitál, velké firmy byly více zdaněny. Mrzí nás, že sociální demokracie celé volební období mlčela a vzpomněla si na to až teď,“ podotknul místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Ve vládě je ale ČSSD s návrhem sama. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) už do konce volebního období nechce daňové změny. Sektorová daň by podle něj navíc mohla spíš uškodit. Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) by také doporučoval, aby se s daněmi teď nic moc nedělalo. „Myslím si, že to prospěje i podnikatelské veřejnosti,“ řekl.
