Komerční bance i ČSOB stoupl loni čistý zisk
Komerční bance meziročně vzrostly celkové vklady banky (bez repo operací) o 7,4 procenta na 694,2 miliardy korun. Na konci roku měla 1,65 milionu klientů, zhruba o sedm tisíc více než v roce 2015. Poskytnuté úvěry se zvýšily o 8,6 procenta na 595,4 miliardy korun.
„Růst hospodářství přispěl k dalšímu růstu poskytnutých úvěrů. Nadále je však vidět, že hlavním tahounem je v tomto ohledu zejména hlad po nemovitostech, tedy poskytnutých hypotékách.“
Jiří Zendulka
Půjčování občanům bylo dynamičtější především díky úvěrům na bydlení, veliká poptávka byla po hypotékách. Jejich objem se zvýšil o 12,2 procenta na 207,8 miliardy korun.
Dividenda 40 korun na akcii KB?
Čistý zisk náležející akcionářům banky vzrostl o 7,3 procenta na 13,688 miliardy korun. Představenstvo navrhlo výplatu dividendy celkem za 7,602 miliardy korun, což je 40 korun na akcii. To by znamenalo výplatní poměr 55,5 procenta a hrubý dividendový výnos 4,5 procenta. Návrh ještě musí potvrdit valná hromada.
„Čtvrtletní čistý zisk 3,05 miliardy korun je v souladu s tržním odhadem, a proto vnímám výsledky neutrálně. Akcie banky na zveřejněná čísla během startu obchodování reagovaly zhruba půlprocentním růstem,“ řekl analytik banky Creditas Roman Koděra. Ve srovnání s očekáváním trhu se podle něj podařilo bance ušetřit na provozních nákladech. Jejich pokles je však dán nižšími náklady na příspěvky do regulatorních fondů.
„V roce 2017 budeme sledovat zjednodušování a agilnost našich činností, aby KB zůstala úspěšná i v bankovnictví, které se proměňuje v důsledku zásadních regulatorních změn a pronikání informačních technologií.“
Albert Le Dirac'h
Pro rok 2017 chce vedení navrhnout výplatu dividend ve výši 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům bez jednorázových položek.
Hlavním akcionářem banky, jejíž akcie se obchodují na pražské burze, je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. Zisk francouzské Société Générale, většinového majitele české Komerční banky, ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 40,5 procenta na 390 milionů eur.
ČSOB vykázala zisk
Čistý zisk skupiny ČSOB v roce 2016 stoupl o osm procent na 15,1 miliardy korun. Celkový objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Růst podpořily jednorázové výnosy z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe.
„I v přetrvávajícím prostředí nízkých úrokových sazeb vykázala ČSOB v roce 2016 vynikající finanční výkon. Udrželi jsme stabilní náklady, což nám umožnilo pokračovat v investicích. Zisk jsme zvýšili o osm procent, částečně také díky prodeji našeho podílu ve společnosti VISA Europe,“ komentoval výsledky finanční ředitel ČSOB Jiří Vévoda.
Události ČT: Zisky bank jdou i do nových technologií. ČSSD ale opět zvažuje sektorovou daň
Celkový objem aktiv pod správou skupiny ČSOB vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Objem úvěrů ČSOB vzrostl o šest procent na 618 miliard korun. Objem vkladů se zvýšil o sedm procent na 752 miliard korun.
Analytici očekávají, že kladná čísla vykáží také další české peněžní ústavy. Rostoucí ekonomika a vysoký zájem firem o úvěry nebo domácností o půjčky na bydlení drží jejich zisky vysoko.
Banky hodně vydělávají, ale také investují, a to do nových technologií i způsobů komunikace. „Před rokem se většina dokumentů podepisovala klasicky ručně na papír, dnes se všechny úkony mohou dělat elektronicky,“ podotýká Vévoda.
S bankéřem se pak klienti mohou spojit i přes Skype. „Rádi využívají možnost mluvit s několika specialisty najednou,“ vysvětluje Vévoda. Modernizují se taky samotné pobočky. Jsou menší a snaží se vyvolat dojem domova. Mezi knížkami si klienti mohou vypít i kávu.
Člen představenstva Komerční banky Libor Löfler zase zmiňuje, že jejich rozpočet na investice, například zlepšení poboček, se pohybuje v násobcích 100 milionů korun.
Hrozí sektorová daň? ČSSD marně hledá spojence
S ohledem na dobré výsledky bank sociální demokracie znovu uvažuje o tom, že by nejen pro finanční podniky zavedla sektorovou daň. „Aby více finančních prostředků, které jsou vyprodukovány tady, v naší zemi, také v České republice zůstávalo,“ uvedl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Před minulými volbami ČSSD navrhovala, aby velké firmy ve vybraných odvětvích, a to energetický, telekomunikační a finanční sektor, odváděly daň z příjmu ve výši 25 až 30 procent. Vládní analýza pak nedávno upozornila, že velká část zisků odchází do zahraničí. Konkrétně v telekomunikacích přes 80 procent.
ODS sektorovou daň odmítá. „Spíš bych očekával, že vláda v době, kdy se ekonomice daří, máme období neobvyklého růstu a prakticky žádné větší ekonomické problémy, bude lidem život zjednodušovat a bude spíše daně snižovat,“ říká předseda ODS Petr Fiala.
Ve sněmovně by sociální demokraté mohli počítat s podporou komunistů. „I my bychom rádi, aby velký kapitál, velké firmy byly více zdaněny. Mrzí nás, že sociální demokracie celé volební období mlčela a vzpomněla si na to až teď,“ podotknul místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Ve vládě je ale ČSSD s návrhem sama. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) už do konce volebního období nechce daňové změny. Sektorová daň by podle něj navíc mohla spíš uškodit. Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) by také doporučoval, aby se s daněmi teď nic moc nedělalo. „Myslím si, že to prospěje i podnikatelské veřejnosti,“ řekl.