Ročně proteče českými kohoutky zhruba 36 miliard korun. Vodné a stočné letos v průměru podražily o další jedno a půl procenta. Někteří odborníci vidí za rostoucími cenami to, že část výdělku míří zahraničním firmám. Některé obce se tomu chtějí postavit. Mohlo by tak třeba zbýt víc na opravu a rozvoj vodárenské infrastruktury. Každý rok se investuje přibližně deset miliard, potřeba by ale byl dvojnásobek.
Litr pitné vody vyjde v Česku v průměru na více než 8 haléřů. Jednu z nejvyšších cen zaplatí obyvatelé Liberecka, kteří berou vodu z přehrady Josefův Důl a z vrtů v okolí řeky Jizery. Metr krychlový je vyjde přibližně na 98 korun. Ještě před deseti lety přitom stála voda v Česku zhruba polovinu.
Podle mluvčího Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava Marka Síbrta jsou dva zásadní důvody růstu cen pro spotřebitele. „Je to především nárůst ceny surové vody, kterou odebíráme od státní organizace, a také dlouhodobý plán obnovy infrastruktury,“ uvedl Síbrt.
Celkově se do oprav potrubí a rozvoje vodárenské infrastruktury investuje zhruba 10 miliard korun ročně. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací však upozorňuje, že současný objem financí není dostatečný. „Aby infrastruktura byla opravdu kvalitní, bylo by nutné investovat kolem 20 miliard korun ročně,“ prohlásil ředitel sdružení Oldřich Vlasák (ODS).
Kritika odlivu financí do zahraničí
Velkou část příjmů ale podle vodárenského sdružení spolkne vysoké zdanění a poplatky. Z každé koruny odvádí firmy 41 procent. Peníze by se ale mohly získat i jinak. Podle některých odborníků na vodárenství je totiž za neustále rostoucími cenami vodného a stočného i to, že velký počet vodáren provozují alespoň zčásti zahraniční subjekty.
„Část vodáren byla zprivatizována a zahraniční subjekty si určitou část vodného a stočného posílají ve formě dividend na svoje účty do zahraničí,“ tvrdí vodárenský konzultant projektu Pravda o vodě Radek Novotný.
Některá města tak volají po tom, aby vodárny přešly úplně zpět do jejich nebo státního vlastnictví. „Mít možnost sledovat a ovlivňovat, kde peníze vybrané od lidí končí, tedy bránit vodárny proti pokoutným privatizacím. Jedině tak budeme platit za vodu jen to, co skutečně musíme,“ uvedla primátorka města Ústí nad Labem Věra Nechybová (ANO). Určitý zisk, který plyne do zahraničí, by se mohl vracet právě do infrastruktury, prohlásil primátor Liberce Tibor Batthyány (ANO).
Řada kritiků dlouhodobě upozorňuje na špatně nastavenou privatizaci vodárenského systému v Česku. Například protikorupční organizace Transparency International v minulosti opakovaně uvedla, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských firem přichází o značné peníze, které mohly být použity k obnově vodárenské infrastruktury.
