Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. Proti loňsku zdražil například alkohol a tabák, zlevnily naopak poštovní služby a telekomunikace, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červencem inflace stagnovala.
Ceny lihovin se proti loňskému srpnu zvýšily o 9,5 procenta, ceny piva o 3,7 procenta, nepatrně ovšem zlevnilo víno. Za maso zaplatili lidé o šest procent více než před rokem, ovoce zdražilo téměř o čtvrtinu a cukr o 12 procent. Zvyšovaly se i ceny nájemného, vodného, stočného, elektřiny a plynu.
Naopak za poštovní služby a telekomunikace se platilo o čtyři procenta méně než loni v srpnu, o desetinu procenta klesly také ceny za dopravu.
Na meziměsíční vývoj měly vliv hlavně ceny potravin a dopravy. „V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje pokračoval pokles cen zeleniny, včetně brambor, který byl částečně vykompenzován pozvolným růstem cen pohonných hmot v oddíle doprava,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Zelenina proti červenci zlevnila o 3,4 procenta, brambory pak o více než 11 procent. Ceny pohonných hmot rostly o 0,4 procenta, auta zdražila o 0,6 procenta.Inflace tak obecně podle analytiků v letošním roce překvapuje vyšším růstem. Její průměrná letošní hodnota činí 3,35 procenta. „Nejvyšší příspěvek k růstu tvoří i přes mírné zpomalení v posledních měsících ceny potravin, ceny bydlení a ceny tabákových a alkoholických výrobků, kde došlo k růstu spotřební daně,“ komentuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. Důvodů pro rychlejší inflaci je však více.
„Od zmíněných daní po vyšší ceny potravin, kde se projevily také problémy se sklizní v některých evropských zemích z titulu příchodu koronaviru. Svou roli mělo i oslabení koruny v průběhu března až května, které pak zdražilo dovážené zboží včetně potravin. Vyšší ceny však odrážejí dozvuky přehřáté ekonomiky a trhu práce z dob před koronakrizí,“ konstatuje.
Vzhledem k vládním programům na udržení zaměstnanosti nebyl totiž propad domácí poptávky vlivem koronakrize natolik výrazný. „To obchodníkům umožnilo ceny v ekonomice nesnižovat, případně i zvýšit, aby snížili ztráty. Ceny služeb v srpnu však už zaznamenaly zpomalení na 2,7 procenta, zatímco v předešlých měsících rostly o více než tři procenta,“ doplnil Seidler.
Meziroční inflace byla podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče v srpnu zcela v souladu s očekáváním finančního trhu. „Zůstává výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky a jakkoliv se očekává, že inflace zejména v průběhu roku 2021 klesne do oblasti dvou procent, její aktuální vývoj hovoří proti dalšímu snižování úrokových sazeb České národní banky,“ dodal.
To, že se inflace drží už delší dobu drží výrazně nad svým cílem, způsobilo ale podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka reálný pokles průměrné mzdy. „To by v kombinaci s podzimním růstem nezaměstnanosti mohl být tragický koktejl pro českou ekonomiku,“ varoval.
„Inflační tlaky vzhledem ke svému charakteru nepolevily, ani když byla ekonomika v nejhorší situaci. Na druhou stranu některé se postupně začnou rychle mírnit. Půjde především o mzdové náklady, které porostou výrazně pomaleji než třeba na začátku roku, a v neposlední řadě je možné počítat i se slabší poptávkou. Když k tomu připočteme soustavný přesun spotřebitelů do internetových obchodů, může dojít k dalšímu zostření konkurence a zmírnění inflačních tendencích ještě na přelomu roku,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek.
Inflace může být za celý rok nejvyšší od roku 2008, míní analytici
Inflace v Česku tak může být nakonec nejvyšší od roku 2008, upozorňují někteří analytici. Za rok 2020 bude podle jejich odhadu nad třemi procenty. Ke dvěma procentům by měla klesnout až v příštím roce.
Centrální banka předpokládala zpomalení růstu cen na 3,2 procenta, za celý letošní rok pak čeká inflaci ve výši 3,4 procenta. „To by představovalo nejvyšší celoroční inflaci od roku 2008, kdy dosáhla 6,4 procenta, v roce 2012 činila 3,3 procenta,“ připomíná Seidler.
Příští rok by však měla dle prognózy inflace zpomalit na 2,4 procenta. „A podle našeho odhadu by mohla zpomalit i citelněji, jelikož se zde projeví vysoká srovnávací základna z letošního roku. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích, je však nadále poměrně nejisté. Podstatné však je, že epizoda vyšší inflace by měla být jen dočasná a ČNB tak nebude na vyšší ceny reagovat, i proto, že na horizontu měnové politiky by měla být inflace opět v tolerančním pásmu,“ dodal.
„Kurz koruny nemá důvod na dnes zveřejněná data reagovat a zůstává poblíž úrovně 26,50 korun za euro, což je úroveň, se kterou počítáme i pro čtvrté čtvrtletí letošního roku,“ uvedl analytik Komerční banky (KB) Michal Brožka.
Očekává, že inflace bude v dalších měsících brzdit a za celý rok skončí v průměru mírně nad třemi procenty. V příštím roce nadále analytici KB vidí riziko podstřelení inflačního cíle ČNB z důvodu oslabené domácí poptávky.
Aalytik Unicredit Bank Patrik Rožumberský předpovídá, že v září se inflace s velkou pravděpodobností opět zvýší. „Odhadem ke 3,5 až 3,6 procenta, na čemž bude mít zásadní vliv technický faktor v podobě nižší báze u cen dovolených a potravin,“ upozornil. Na růst inflace však už podle něj zřejmě přestanou tlačit ceny pohonných hmot, které v posledních týdnech mírně klesají.
V příštím roce podle analytika Dufka – pokud nedojde k nějakému zásadnímu daňovému „překvapení“ – pak s největší pravděpodobností inflace zamíří pod úroveň dvou procent. „Jak moc a jak rychle, rozhodne i schopnost ekonomiky adaptovat se na novou koronavirovou realitu. V každém případě inflace nyní ani v nejbližších měsících nepřiměje ČNB ke změně stávajících úrokových sazeb,“ doplnil Dufek.
Srpnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
Srpnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze, jak uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Její vývoj podle Krále odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem.
„Tato odchylka byla téměř zcela kompenzována nižší než prognózovanou meziroční dynamikou cen potravin, hlubším než očekávaným propadem cen pohonných hmot a nižšími primárními dopady změn nepřímých daní vlivem mírnějších cenových dopadů březnového zvýšení spotřební daně na cigarety,“ dodal.
Pozorované srpnové zpomalení inflace je v souladu s prognózou ČNB. Podle ní inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku. Výpadek příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude působit na zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity.
K výraznějšímu snížení inflace dojde až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce, upozornil Král. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin.
Podle ČNB se sníží také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho blízkosti setrvá i v roce 2022, uvedl Král.
Oslabení koruny zvýšilo vývozní ceny
Statistici ve čtvrtek zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za červenec. Oslabení koruny přispělo k tomu, že se vývozní ceny meziročně zvýšily o 1,2 procenta. Dovozní ceny, i přes slabší kurz koruny, klesly o 1,4 procenta.
„Jejich vývoj v posledních měsících ovlivňují především klesající ceny minerálních paliv, které se v červenci snížily téměř o 32 procent. Nicméně meziroční tempo poklesu cen minerálních paliv zpomaluje,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
