Ceny pohonných hmot výrazně vzrostly. Stále jsou ale nižší než v létě

Nahrávám video

Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 koruny za litr. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 koruny více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu.

Paliva v Česku s výjimkou konce prázdnin zhruba od začátku července zlevňovala. Před dvěma týdny se ale tento trend otočil. Spotřební daň z benzinu se od začátku října vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila v reakci na jejich vysoké ceny kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Podle ministerstva financí (MF) zdražení pohonných hmot odpovídá růstu cen ropy a paliv na mezinárodních trzích. „Ministerstvo financí ceny pohonných hmot a jejich marže nadále monitoruje. Na základě dostupných předběžných dat můžeme tvrdit, že v současnosti jsou marže u čerpacích stanic poměrně nízké, čímž čerpací stanice zpomalují růst cen pohonných hmot, a to i v porovnání s okolními státy,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Výsledky kontrol marží za září podle něj MF zveřejní v polovině příštího týdne.

„Je pravda, že v první polovině září byly marže extrémně vysoké, jedny z nejvyšších v letošním roce, takže situace se normalizovala a absorbovalo to růst komodity,“ uvedl pro ČT portfolio manažer z Amundi Asset Management Petr Zajíc.

Dodal, že nejzajímavější je chování velkoobchodníků. „Když se podíváte na velkoobchodní vývoj cen u společnosti Čepro, tak tam v posledních třech dnech došlo k něčemu, co jsme tu nikdy neviděli. Včera z nějakého důvodu snížilo své velkoobchodní ceny nafty o korunu a padesát haléřů, aby je dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) zase o tři koruny zvýšilo. Takže zatímco cena v úterý byla 37,30 za litr nafty, tak ve středu 35,7 korun a dneska je 38,73,“ uvedl Zajíc s tím, že pro to nemá vysvětlení. Podotkl, že u druhého velkoobchodníka – Unipetrolu – pohyb cen není zdaleka tak volatilní.  

Nahrávám video

Zdražování bude pokračovat

„Zdražování pohonných hmot v Česku bude pokračovat. Průměrné ceny se v nejbližším týdnu zvýší o dalších 60 až 80 haléřů na litr,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Evropské velkoobchodní marže podle něj v posledních dvou týdnech výrazně rostou u benzinu i u nafty. Výrazným faktorem je stávka pracovníků ve francouzských rafineriích.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se také už naplno projevila zvýšená spotřební daň na benzin od počátku října. „Rychle se tak uzavírá cenový rozdíl mezi těmito palivy. Trh začíná vnímat zákaz importu ropy a ropných produktů z Ruska, který vstoupí v platnost v EU od prosince. Ceny paliv v Rotterdamu také výrazně rostou. Na čerpacích stanicích se v následujících dnech pravděpodobně nedočkáme změny trendu. Růst by měl pokračovat, i když se dá očekávat jeho zpomalování. Průměrná cena nafty možná už do víkendu překročí úroveň 45 korun za litr,“ řekl Tyleček. 

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni.

Levnější než na začátku léta

Přestože paliva zdražila, stále jsou levnější než na začátku prázdnin. Průměrná cena Naturalu se tehdy blížila 48 korunám za litr, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Loni touto dobou byl Natural v průměru o 6,54 koruny levnější. Za litr nafty tehdy řidiči platili o 11,38 koruny méně.

Nejlevnější paliva nyní natankují motoristé v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 41,56 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 44,81 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 42,86 koruny a litr nafty 46,26 koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 17 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...