Senát schválil novelu, která ruší povinnost přimíchávat do pohonných hmot biosložku. Je to jedno z opatření, od nichž si vláda slibuje, že omezí zdražování. Součástí novely je i odklad zákazu starých neekologických kotlů na uhlí v rodinných i bytových domech nebo chatách.
Paliva budou moci být bez biosložky, silniční daň klesne. Změny prošly Senátem
Až nečekaně hladce prošlo zrušení povinného přimíchávání biosložky do benzinu a nafty. Návrh sice podpořil ústavně-právní výbor, ale hospodářský výbor doporučil v předloze zpřesnit povinnost dodavatelů nafty a benzinu zajistit snížení emisí skleníkových plynů tak, že se bude vztahovat na daňové území Česka. V takovém případě by se novela vrátila sněmovně k novému projednání. Nestalo se však.
Pro novelu v podobě, v jaké přišla z Poslanecké sněmovny, bylo 42 z 50 přítomných senátorů, proti pouze jeden. O změně, kterou prosazoval hospodářský výbor, plénum nakonec ani nehlasovalo. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) i předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) by byla věta požadovaná hospodářským výborem nadbytečná. Novela neznamená, že se biosložka do paliv přimíchávat nesmí, bude to dobrovolné.
Součástí novely je i částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání, nově ji nebudou platit provozovatelé osobních aut, autobusů ani nákladních aut do 12 tun. Za nákladní auta a přívěsy nad 12 tun klesne na nejnižší přípustnou míru. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však uvedl, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) o jejím zrušení jedná.
Novela má ještě další body. Odkládá zákaz starých kotlů na uhlé v rodinných domech či chatách. Nově je budou muset majitelé nahradit do začátku září 2024. Na daňové zvýhodnění budou mít nárok majitelé služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, která mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny vozu, nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů.
Konec povinného přimíchávání biosložky do nafty povede podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k jejímu zlevnění o 1,50 až dvě koruny za litr. Při rozpravě v Senátu o tom zapochyboval zejména Ladislav Kos z klubu SEN21 a Pirátů, podobně se již před jednáním horní komory vyjádřil Jaroslav Větrovský (ANO). „Ceny biopaliv jsou srovnatelné, nebo dokonce nižší. Naopak by možná bylo žádoucí přidávat biosložek co nejvíce,“ uvedl Kos.
Částečným zrušením silniční daně se stát na druhé straně připraví podle odhadu vlády zhruba o 4,2 miliardy korun ročně. Je to většina příjmů z ní – loni se na silniční dani vybralo 5,43 miliardy korun.
Splnění podmínek udržitelnosti u biomasy dál i na čestné prohlášení
V horní komoře nenarazil ani předpis prodlužující možnost doložit čestným prohlášením splnění podmínek udržitelnosti u biomasy. Předloha se sice zasekla při projednávání ve sněmovně, příčinou však byla spíše snaha opozice zdržet projednávání jiných zákonů, pod tímto byli podepsáni zástupci většiny stran. Formálně šlo o poslanecký návrh, hlavním předkladatelem však byl koaliční poslanec Ivan Adamec (ODS) a vláda jej podpořila.
Podpořila jej v připomínkovém řízení i Hospodářská komora, podle které vytváří podmínky pro pokračování podpory výroby elektřiny a tepla z biomasy do konce letošního roku. „Novela reaguje na situaci, kdy Evropská komise dosud nebyla schopna vydat delegované akty k ověřování kritérií udržitelnosti pro biomasu, přestože měly být vydány již v lednu loňského roku. Poslanecký návrh proto prodlužuje do konce letošního roku období, kdy je v ČR možné splnění kritérií udržitelnosti doložit čestným prohlášením, namísto plnohodnotné verifikace, pro kterou stále nejsou vytvořeny legislativní předpoklady na úrovni EU,“ uvedla komora.
V Senátu návrh podpořilo 47 z 50 jeho přítomných členů.
Odpor proti nařizování zásob plynu
Senát podpořil postoj vlády, která oponuje návrhu nařízení Evropské komise, které by Komisi umožnilo určovat jednotlivým členským státům, jak velké zásoby plynu mají mít během roku. Podle usnesení horní komory by členským státům „měla být poskytnuta větší flexibilita při dosahování povinné minimální úrovně naplnění zásobovacích zařízení“.
Senátoři míní, že navrhovaná nařízení musejí být technicky proveditelná a zohledňovat specifické podmínky v jednotlivých členských státech. K postupnému snižování závislosti na zemním plynu přispěje kombinace několika faktorů, včetně využívání obnovitelných zdrojů a jaderné energie.
Návrh počítá s tím, že všechny členské státy by měly mít do 1. listopadu zásobníky plynu letos naplněny z 80 procent, v následujících letech z 90 procent. Míra zásob v průběhu roku je podle návrhu nařízení pro každý stát jiná. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se během vyjednávání o konečné podobě nařízení podařilo dosáhnout alespoň toho, že bude zohledněna i spotřeba plynu v jednotlivých zemích, nejen kapacita zásobníků.
