V Česku se musí více stavět a povolat, myslí si předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský. Podle něj díky rychlejší výstavbě půjdou ceny nemovitostí na trhu dolů. S tím nesouhlasí reportérka Deníku Referendum Gaby Khazalová, která získala i Evropskou novinářskou cenu za projekt Města v pronájmu. Ptá se, proč stavět další byty, když jen v Praze jich je zhruba devadesát tisíc neobydlených. O bytové politice v Česku debatovali přední český developer a reportérka v Událostech, komentářích.
„Bytů se dlouhodobě málo staví, a proto rostou ceny. Čeho je málo, to je drahé,“ konstatoval Kunovský. V případě pořízení bytu se podle developera za poslední pololetí ukázalo, že růst cen se na trhu zpomaluje. Co se týká nájemného, to půjde podle Kunovského ještě výrazně nahoru.
„Krize bydlení je celoevropský problém. V Česku se často tvrdí, že za ní stojí zdlouhavá stavební řízení, musíme ale hledat i jiné důvody. Jedna věc je poptávka, že lidé přicházejí do velkých měst, jako je Praha, a potřebují někde bydlet. Poptávku ale zdaleka netvoří jen lidé, kteří potřebují někde bydlet, ale tvoří ji také ti, kteří nakupují byty jako investice. A na straně nabídky je otázka, jaké byty se staví,“ popsala Khazalová.
Podle reportérky chybí data o tom, kolik prodaných bytů je v současnosti neobydlených, anebo kolik z nich koupili lidé na investice a kolik v nich skutečně bydlí.
Investiční byt
Kunovský na koupi investičního bytu nevidí nič špatného. „Když koupí člověk byt, tak ho velmi málokdy nechá prázdný. Plní funkci nájemního bydlení. Každý byt postavený v Praze přináší na DPH 1,5 milionu korun plus čtvrt milionu na kontribucích,“ vysvětlil.
Přední český developer si tak neumí představit, jak výstavbu bytů regulovat. „Byty musí vznikat, ať vznikají soukromé, veřejné, nájemní, ta potřeba tady jednoznačně je,“ podotkl s tím, že v Praze se například povoluje zhruba polovina toho, co ve Vídni nebo Berlíně.
„Jsme přesvědčeni, že kdyby nový stavební zákon zjednodušil a urychlil povolovací procesy, dokázali bychom více stavět, udávat na trh dvojnásobek bytů. Ceny bytů by pak mohly být levnější o patnáct procent,“ odhaduje.
Prázdné bydlení?
Khazalová v této souvislosti zmínila, že z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že například v Praze je 93 tisíc neobydlených bytů, přičemž ve vlastnictví města jich je 2400. „To znamená, že zhruba 90 tisíc bytů v Praze tak zůstává prázdných, my se bavíme o tom, že je potřeba stavět deset tisíc bytů ročně a to je recept na vše,“ poznamenala.
V případě Vídně, kterou uváděl Kunovský, ale upozornila, že na rozdíl od Česka se tam staví byty s dostupným regulovaným nájemným. Veškeré regulace, o kterých se mluví i na půdě Evropské unie, se tak podle reportérky netýkají jen sociálního bydlení, ale i například toho, kolik jeden investor může bytů vlastnit.
„Jsme v situaci, kdy do bydlení od finančního krize proudí neuvěřitelné množství kapitálu, a možná právě proto tak ty ceny nájmů v podstatě stoupají, takže si myslím, že jednotlivá města právě proto přemýšlí o tom, jak investice do bydlení regulovat,“ uzavřela Khazalová.
