Brusel Česku uvolní část pozastavených dotací

Praha - Evropská komise České republice obnoví proplácení dotací z evropských fondů. Informoval o tom náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Do některých velkých programů ale desítky miliard korun z Bruselu dál nepotečou. Komise s nimi totiž řeší podezření na různé nesrovnalosti ještě zvlášť. Týká se to například regionálního programu Severozápad, kde Česko čerpání pozastavilo samo mimo jiné kvůli stíhání bývalého ředitele úřadu Petra Kušnierze.

Česko od března nežádalo komisi o proplácení dotací kvůli problémům s kontrolou a auditem, zadáváním veřejných zakázek a fluktuací úředníků odpovědných za dotace. Do konce června měla dát ČR věci do pořádku, což se také podle ministerstva pro místní rozvoj stalo. „Evropská komise pozitivně posoudila naše několikaměsíční úsilí udělat opatření, která jsme s ní dohodli. Je to soubor kroků, které mají zlepšit systém čerpání, a je to i prevence opakování některých chyb, které byly v systému,“ potvrdil v rozhovoru pro ČT24 Braun. Potíže s proplácením dotací v uplynulých měsících nastaly zejména u programů Severozápad, Střední Čechy, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Doprava a Životní prostředí. Ve Středočeském kraji to souvisí s kauzou bývalého hejtmana Davida Ratha.

Nyní se chce Česko do čerpání evropských peněz znovu s vervou pustit. „Ministerstvo financí má připravené žádosti v hodnotě 460 milionů eur, tedy asi 12 miliard korun,“ uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor. Do konce letošního roku může podle něj Brusel do Česka poslat ještě dalších 900 milionů eur (přibližně 23 miliard korun). „Od momentu, kdy ministerstvo financí pošle žádost o platbu, tak počítáme, že do 60 dní by to přišlo na účet českého státního rozpočtu,“ doplnil Braun.

Petr Nečas, premiér

„Nic nebrání tomu, aby proplácení prostředků bylo obnoveno. Formálně k němu dojde poté, co Evropská komise sdělí své rozhodnutí české straně dopisem koncem července.“

Česko teď bude bojovat o peníze ze zbylých operačních programů. „Pokud se podaří dát rychle do pořádku programy, které budou ještě s EK řešit problémy s dotacemi individuálně, mohla by Česká republika do konce roku dostat ještě zhruba další 2,5 až tři miliardy eur (zhruba 64 až 77 miliard korun),“ dodal Gregor.

Na peníze z Bruselu si bude muset dál počkat sedm operačních programů ze 17, které spravují tuzemské úřady, mezi nimi i největší program Doprava a Životní prostředí. Dnešní obnovení dotací se netýká ani regionálního programu Severozápad, který ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí pozastavily v červnu.

V období let 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu podle aktuálního kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj 778,5 miliardy korun. Celkem úřady proplatily příjemcům dotací od roku 2007 do začátku května 333,8 miliardy korun. Zbytek peněz zatím zůstává nevyčerpán.

Kdyby Evropská komise proplácení letos neobnovila, znamenalo by to prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 100 miliard korun. To by znamenalo navýšení deficitu státní pokladny zhruba na šest procent hrubého domácího produktu, varoval před časem premiér Nečas (ODS). Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to ale označil za „čistě hypotetické“.

Jak Česko čerpá evropské dotace?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 9 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.