Biomasa zdražuje, malé elektrárny se třesou

Praha – Biomasa, tedy v podstatě odpad, se dnes v Česku prodává jako o závod. Zájem o surovinu, především dřevěnou štěpku, totiž v poslední době raketově roste. Slouží k ekologické výrobě tepla a dotované elektřiny. Zvýšená poptávka ale také vede ke zvyšování ceny, a to může být likvidační pro malé teplárny. Ty se teď obávají vzniku dalších energetických zdrojů.

Řada energetiků už solární elektrárny kvůli zásahům vlády odpískala. Nyní je podle nich na řadě biomasa. Například v Českých Budějovicích se nyní chystá projekt teplárny s elektrárnou, která by měla polykat až devadesát tisíc tun štěpky ročně. „Ekonomicky je to projekt rozhodně zajímavý,“ pochvaluje si generální ředitel Teplárny České Budějovice Zdeněk Blažek. 

Biomasa zdražuje, elektrárny se bojí o život

Nahrávám video

Ředitel Teplárny Trhové Sviny Jiří Štajdl:

„Pokud se tenhle projekt uskuteční, tak pro nás to bude téměř likvidační.“

Menší ekologické teplárny ale protestují. Obávají se, že nebudou mít co spalovat. Ještě před pěti lety stál metr krychlový štěpky 70 až 100 korun. Nyní je to 300 až 350, a cena dál raketově roste. Z odpadu je teď pro některá města strategická surovina. „Náklady na palivo jsme měli v roce 2006 4,5 milionu. A v roce 2009 jsme měli, bez pár korun, 17 milionů,“ uvádí Štajdl.

Energetický regulační úřad přitom paradoxně pro příští rok výkupní cenu elektřiny z biomasy ještě snížil. Oproti proudu ze slunce stojí asi čtyřikrát méně. Zájem o zbytky dřeva ale neklesá. „Zaznamenáváme zvýšenou poptávku o tuto surovinu, zatím je to ale spíše od překupníků,“ popisuje situaci ředitel Lesů Hluboká Miloš Balák. Správci lesů a hlavně zpracovatelé dřeva teď chtějí situaci uklidnit. Vyzývají k uzavření dlouhodobých smluv.

Vláda už chystá omezení podpory

Otázkou však je, jak dlouho byznys s biomasou pokvete. Výroba elektřiny z biomasy je totiž dotovaná podobně, jako elektřina vytvořená solárními panely nebo větrnými elektrárnami. Energetici proto očekávají masivní nárůst nových elektráren na bioplyn nebo biomasu. Vláda tak v současnosti předpisy výrazně zpřísňuje, obává se totiž opakování fotovoltaické krize. „Podle připravované novely zákona bude možné pouze vysoce účinné spalování biomasy pro výrobu jak elektrické energie, tak zároveň tepla,“ tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.

Největší solární elektrárna světa - Sarnia
Zdroj: Enbridge.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.